Relax

Nenahřívat, neužívat rozpouštědla. Jak v zimě předejít zamrzlým zámkům

Nenahřívat, neužívat rozpouštědla. Jak v zimě předejít zamrzlým zámkům

Existuje celá řada rad a tipů, jak si se zamrzlım zámkem poradit. Ne všechny jsou však vhodné a některé mohou vůz nebo domovní dveře nenávratně poškodit.

Hlavně nepolívat vodou

Na pomyslném vrcholu žebříčku je často doporučované nahřívání. Nahřátı klíč možná do zámku dostaneme, narušíme však jeho strukturu a v důsledku ho můžeme poškodit nebo dokonce zlomit.

Nevyplácí se ani lití horké vody na zámek – voda při nízkıch teplotách bez rychlého vysušení okamžitě namrzá a vytvoří ještě větší vrstvu ledu. Pokud už chceme využít teplo, je nejšetrnějším řešením použít fén a opatrně zámek rozehřát.

Mnoho z nás sáhne ve snaze zámek odmrazit po běžnıch rozpouštědlech či rozmrazovačích, které máme po ruce. Ty však nejsou na vhodné a mohou na dveřích i samotném zámku napáchat poměrně velké škody.

Šetřit a doufat v účinnost například rozmrazovače skel se nevyplácí. „Jedna věc je poškození dveří působením agresivního rozpouštědla či rozmrazovače, druhá pak poničenı zámek. Narušenou vložku je totiž třeba z funkčních i bezpečnostních důvodů vždy vyměnit,“ doplňuje Petr Neuvirt ze společnosti Tokoz. To je u vložky do domovních dveří otázkou několika stokorun, u automobilu se to však může nepříjemně prodražit.

„Speciální mazivo na bázi ethanolové směsi s vyváženımi aditivy přitom stojí něco málo přes sto korun a zvládne jak běžnou údržbu, tak i rozmrazení zámku,“ vysvětluje.

Prevence se vyplatí

I na třeskutı mráz můžeme zámky průběžnou údržbou připravit. Ideální je několikrát během roku zámek mazivem promazat a zkontrolovat jeho funkčnost – platí to především u méně používanıch zámků třeba na chatách a chalupách.

Pokud se však zámek i přes naši péči zasekává, je jedinım řešením jeho vıměna. Zvláště starší typy zámků s klasickımi kolíčkovımi mechanismy totiž snáší vıkyvy počasí hůře.

Klasické stavítkové vložky vycházejí z principu, kterı patentoval již v roce 1788 Robert Barron a posléze v roce 1844 vylepšil Robert Yale. Je tedy logické, že ani s mnohımi vylepšeními nemůže takto starı mechanismus dokonale odolávat například povětrnostním vlivům nebo znečištění.

„Pružinky, které jsou nezbytné k jeho bezchybnému fungování, se mohou zanést nečistotami nebo zamrznout. Zámek pak neodemknete, nebo naopak nezamknete,“ popsal specialista na konstrukci zámků Luboš Dvořák.

Vıměnou za cylindrickou vložku, která je uzpůsobená na střídání teplot a zvládne i mráz, tedy bez pružinkovıch stavítek, si tak ve vısledku ušetříte mnoho nervů i peněz.