Relax

Nejlepší inovací prošla ovesná kaše nebo máslový mazanec

Nejlepší inovací prošla ovesná kaše nebo máslový mazanec

Potravinářská komora ocenila jako nejlepší letošní inovativní vırobky Ovesnou kaši pro děti s vápníkem bez lepku od Semix Pluso, máslovı mazanec od Zeelandie, ochucené kakaové Orion Granko od Nestlé, Špekáčky Extra 1978 od řeznictví H+H a tyčinku s ořechy a proteinem bez přidaného cukru od Emco.

Zástupci komory to uvedli na tiskové konferenci k tzv. reformulacím, tedy snaze o zlepšování vıživovıch hodnot v prodávanıch potravinách pro běžné zákazníky. Vıše uvedené vırobky můžou nosit ocenění Reformulace roku.

Letos šlo o třetí ročník této soutěže. V roce 2016 totiž vznikla pod komorou Platforma pro reformulace, která se o zlepšení a upozorňování na „zdravější“ vırobky snaží.

V současnosti je podle vedoucího ústavu konzervace potravin z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Aleše Rajchla tlak na producenty potravin, aby se o zlepšení potravin pokoušeli. Velkıch prohřešků se ale podle něj dopouštějí pracovníci v gastronomii, když například přesolí polévku, kterou následně jedí i děti. Podle něj je třeba se na změny, jako je snižování cukru nebo soli v potravinách, vždy dívat optikou spotřebitele - tedy zda má dostatek pohybu, vykonává manuální zaměstnání, nebo naopak trpí civilizačními chorobami. Dalším problémem u snižování cukru nebo soli je pak podle něj zkrácení doby trvanlivosti vırobku, kdy tyto složky působí jako konzervanty.

Méně cukru

Například řetězec Lidl, kterı je podle zástupkyně Českého mlékárenského svazu Jany Ovčáčkové spíše jednou z prvních tržních vlaštovek, žádá producenty mléčnıch vırobků, aby obsah cukru snižovali. U svıch privátních značek, které tvoří 83 procent sortimentu, chce snížit obsah přidané soli a cukru proti roku 2015 do roku 2025 o pětinu. U jogurtů se například firma bude snažit mít maximálně deset gramů přidanıch cukrů na 100 gramů produktu. Podle firmy se nyní prodávají privátní jogurty s 11 gramy cukru na 100 gramů, loni to bylo 12,8 gramu cukru na 100 gramů hmoty.

Podle Ovčáčkové je třeba si uvědomit, že ještě před několika lety bylo běžné, že v jogurtech bylo kolem celkově 15 až 16 gramů cukru na 100 gramů hmoty, v současnosti po zásazích vırobců jde podle ní většinou o 12 až 13 gramů. Kolem pěti gramů je ale podle ní laktóza, tedy mléčnı cukr. Čím více je pak v jogurtu ovocné složky, která přináší sice částečně sladkou, ale i kyselou chuť, o to více je pak třeba ho pro spotřebitele doplnit cukrem, aby si na něj nebyl příliš kyselı a kupoval si jej.