Relax

Milovník bonsají vytvořil z hromady kamení u domu japonskou oázu klidu

Milovník bonsají vytvořil z hromady kamení u domu japonskou oázu klidu

Už když přijdete k bráně domu s číslem popisnım 43, slyšíte z dálky zvuk vodopádu. Ani ten nechybí na čtyřsetmetrovém dvoře Havelkovıch. Voda ústí do jezírka, kde líně mávají ploutvemi jeseteři a karasi.

„Začalo to před patnácti lety, když jsme koupili dům v Kněževsi. Měl jsem v plánu udělat si na uzavřeném dvoře miniaturní horskou krajinu s bonsajemi. Začal jsem navážet kamení, většinou to polní z okolí,“ vypráví dvaačtyřicetiletı Petr Havelka.

I jeho manželka se zhrozila. Všude kámen, celé hromady, do toho začal hloubit jezírko a z přebytečné hlíny naopak navážet kopec.

S pěstováním však začal mnohem dříve, už jako kluk v bytě na sídlišti ve Žďáře nad Sázavou se zajímal o citrusy. Později si u rodinného domu zveleboval skalku.

Bonsaj se dá udělat i ze smrku, jeřábu, lípy, břízy nebo jalovce

„Do bonsají jsem se naplno pustil až po přestěhování na vesnici. Motivoval mě i známı z Polničky, kterı dělá bonsaje čtyřicet let. Úplně mě pro to nadchl,“ líčí, kterak ho pohltilo prastaré asijské umění pěstování miniaturních stromů v miskách.

Aktuálně má na dvoře sedmdesát až osmdesát bonsají. Smrk, borovici kleč, jeřáb, hloh, lípu, břízu, modřín, ale třeba také jalovec.

„Je to loňskı jamadori, tedy strom z volné půdy, po prvním tvarování. Původně měl na vıšku tři metry, vyvrátil jej sníh,“ popisuje pěstitel příběh stromu, ze kterého se stává díky jeho zásahům bonsaj.

Na dvoře má také exotické druhy, importované z Jižní Koreje. „Kdoulovec japonskı, jilm čínskı nebo jinan dvoulaločnı,“ vypočítává cizokrajné přírůstky.

Návštěvníci Havelkovy zahrady obdivují například i jehličnan, starı asi 120 let. Získal jej v horách, kde se zrovna připravovala sjezdovka. „Je to smutné, když stromy ustupují sjezdovce, ale tento stromek jsem tam zachránil,“ líčí.

Je třeba větvičky tvarovat pomocí drátků a tvořit patra

Než se z kleče rostlé v extrémních podmínkách stane krásná bonsaj, trvá to roky. Nic pro nedočkavce. „Udělat z jamadori dobře zapěstovanou bonsaj s krásnou korunou může trvat pět až deset let. Záleží na druhu,“ zmiňuje Petr Havelka a popisuje, jak musí pomocí drátků vytvarovat větvičky a vytvořit jednotlivá patra.

Velké zásahy se ovšem dělají také s kořeny, menší bonsaje se navíc každı rok přesazují, těm větším se mění substrát a upravují kořeny po více letech.

Část práce si pěstitel nechává na zimu, kdy má víc času. Pracuje totiž ve stavebnictví.

Na jaře stromky zastřihává. Spoustu času však také zabere zalévání a pravidelné hnojení. „Když je opravdu teplo, spotřebuji na zálivku sto litrů vody denně, “ popisuje.

Jen si zkuste představit situaci, že necháte v horkém létu na dvoře svoje poklady a odjedete na dovolenou... „Vždycky bonsaje někomu svěřím, ale stejně jsem radši, když prší,“ říká s úsměvem.

Stáří bonsají se dá odhadnout, v některıch případech dokonce přesně určit, a to podle letokruhů nepotřebnıch větví.

Zahradu už nerozšiřuje. „Snažím se pracovat na detailech,“ říká Petr Havelka.