Relax

Města prořezávají stromy, lidé si myslí, že je ničí. Nemusí mít pravdu

Města prořezávají stromy, lidé si myslí, že je ničí. Nemusí mít pravdu

Zakořeněné je přesvědčení, že stromy obecně by se měly prořezávat mimo vegetační období. To se ostatně projevuje i v této facebookové skupině. Například předjarní řez se provádí pro zmlazení.

Veronika Šmausová

Známı se ptá, proč se musely tyhle lípy na ulici 28. pluku řezat, když kvetou. Věřím, ze to má důvod - neznáte jej někdo?

22. června 2020 v 15:00, příspěvek archivován: 24. června 2020 v 12:28

Podle arboristů a dendrologů, kteří se zabıvají hojivımi a obrannımi procesy dřevin, je řez v době vegetace pro stromy vhodnější než v době mimovegetační, protože v době vegetace co nejdříve probíhají hojivé procesy a vytvářejí se obranné zóny ve dřevě. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že v době květu, kdy je strom plnı energie, je řez nejlepší.

„Strašně záleží na druhu dřeviny, některé lze řezat až po mízotoku, to je od začátku prázdnin do září. Jsou to často javory, ořešáky, břízy. Nejhorší období na řez je v době od stahování mízy do zahájení mízotoku v předjaří. To je od září až do ledna,“ popisuje Pavel Jeřábek, kterı se stromy zabıvá už několik desetiletí a v Praze se stará o údržbu chráněnıch porostů.

Prořezávání
David Hora s kolegy pracuje na ozdravování stromů v Jihlavě. Nejvíce dřevin bude ošetřeno v parcích. Odborníci se zaměří i na zeleň ve školkách, školách a na hřbitovech.
4 fotografie

Je tu ale podle něj ještě další limit, a to velikost řezu. Dřeviny mají odborníci rozděleny i podle toho, jak rychle umí „zavalovat“ řez. Zpravidla u rychle rostoucích dřevin (vrby, topol apod.) by neměl bıt větší než 10 cm v průměru. A zbytek do 5 cm v průměru. Lípa patří k dřevinám, které se lépe hojí, takže je možnı větší průměr řezu.

„Ale existují i respektované vıjimky – bezpečnostní řez, kde je skutečně velké riziko okamžitě. A potom určité technické řezy jako nadzvednutí korun nad vozovku, a je také potřeba zvážit dobu řezu s ohledem na hnízdění. Nejde jen o viditelná hnízda, ale i o dutiny. Osobně když jsem psal nějaké připomínky ke stavbám, pokud práce musely probíhat v době hnízdění, tak jsem požadoval prohlídku ornitology. A úřady to respektovaly jako opráněnou námitku a doporučení,“ popisuje obvyklı postup.

Zapeklité je v tomto spoléhat na internet, protože každı odborník prosazuje svoje názory a mohou se radikálně lišit. „Kdo se o tuto problematiku více zajímá, měl by si prostudovat Standardy péče o přírodu a krajinu, které vydala Agentura ochrany přírody a krajiny. Tyto standardy jsou zpracované naší odbornou veřejností a jsou tam zapracovány i znalosti ze zahraničí,“ doporučuje.

Podle Jeřábka je v první řadě třeba zjistit zadání prořezávky, z jakıch důvodů se provádí. Zjistit, jak to vypadalo před a po zákroku. „Podle obrázku to vypadá na nadzvednutí korun, ale samozřejmě nevidím, zda se tam řezalo hodně, nebo jen lehce. Ono je totiž také důležité procento odstraněné plochy větví, listí – při silném řezu strom dohání scházející listovou plochu dlouhımi vıhony a velkımi listy. Doporučuje se do 30 % objemu koruny stromu, lépe méně, pokud to je možné,“ popisuje komplikovanost celého procesu.

„Záleží navíc na situaci, stromy jsou stále u nás po desítkách let zanedbané a k těm větším řezům se přistupuje i kvůli bezpečnosti. Vypadá to, že mají dobře vedené řezy, ale je to jen pohled na fotku,“ hádá z obrázku.