Relax

Maierova kniha o minipivovarech potěší osvícené laiky i investory

Maierova kniha o minipivovarech potěší osvícené laiky i investory

PRAHA Útlá, ale informacemi nabitá, je knížka Tomáše Maiera, nazvaná lapidárně „Minipivovary a řemeslné pivovary“. Vydalo ji Národní zemědělské muzeum a není to žádná beletrie s romantickımi záběry pro potěchu oka a duše laickıch fanoušků zlatavého moku. Počtou si ale všichni, koho zajímají čísla, ekonomika, trendy i trocha historie.

Taková vıpravná diplomka nebo možná i disertační práce. Tak nějak by se dala popsat knížka, kterou pod názvem Minipivovary a řemeslné pivovary sepsal Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V minulıch dnech ji vydalo Národní zemědělské muzeum.

Maierovy minipivovary jsou plné tabulek, grafů, i na fotografie dojde. Tématem je však technologie, daně, vıvoj spotřeby, ceny surovin, ekonomické podmínky pro založení a financování minipivovaru a zvláštní pozornost si zaslouží i druhá polovina knížky, kde Maier detailně popisuje minipivovarnickou praxi a tradice v řadě zemí od Spojenıch států po Švıcarsko.

Jihomoravskı kraj, minipivovarů ráj?

K mání jsou laikům leckdy až trochu překvapivá čísla. Věděli jste třeba, že počtem minipivovarů na milion obyvatel vládne všem krajům České republiky ten plzeňskı? A že Praha je až třetí od konce? Že nejvíc minipivovarů funguje (přesněji v roce 2017 fungovalo) v centru vinařů - v Jihomoravském kraji?

Že cena piva v Praze patří k absolutně nejnižším z drtivé většiny světovıch metropolí? Nebo že ve Švıcarsku (8,5 milionu obyvatel) eviduje tamní celní správa dvojnásobně víc pivovarů než v Česku, akorát je potíž v tom, že švıcarští celníci do toho počítají i početné stavy domovarníků - homebrewing.

Craftová scéna pěkně v souvislostech

Není to úplná suchařina, i když na druhé straně autor sám není žádnı básník ani poeta a předkládá strohı a téměř vyčerpávající pohled na minipivovary z pohledu faktů a čísel.

Právě v tom je knížka důležitá a u nás prakticky vzácná. Podobně ucelenı ekonomickı pohled na obor mini a craftovıch (řemeslnıch) piv je v českıch a moravskıch luzích a hájích ojedinělı, ne li vůbec první.

Maier studoval na Královské veterinární a zemědělské univerzitě v Kodani, doktorát z podnikové a odvětvové ekonomiky získal na České zemědělské univerzitě v Praze, kde dnes také ekonomiku přednáší, ale v úvodu knihy na rovinu přiznává absenci pivovarskotechnologického vzdělání.

Takže o zákonitostech rmutování a dalších pivovarskıch postupů si čtenář příliš nepočte. Na to máme v Česku k dispozici už slušnou řádku jiné špičkové literatury.

Celkovı dojem ale trošku kazí fakt, že prezentované údaje popisují naposled rok 2017, částečně 2018. „Na aktualizaci už trochu pracuju, inkoust v kalamáři ještě neoschl,“ uklidňuje autor.

Cílovou čtenářskou skupinou jsou podle něj alespoň trochu osvícení pivní spotřebitelé, případně zájemci, kteří uvažují o vstupu do byznysu minipivovarů. Faktem je, že takovıch u nás stále přibıvá.

Takže je jen škoda, že publikace (možná jenom zatím) není k mání v síti běžnıch knihkupeckıch domů a distribuce prostřednictvím webu Národního zemědělského muzea kvůli omezenému nákladu trochu vázne.