Relax

Lidé snědí 50 tisíc plastových částic ročně. Voda z kohoutku jich má méně než balená

Lidé snědí 50 tisíc plastových částic ročně. Voda z kohoutku jich má méně než balená

OTTAWA Průměrnı člověk sní nejméně 50 tisíc částic mikroplastů ročně a stejné množství vdechne. Vyplıvá to z první studie, která se snažila odhadnout, jaké množství plastovıch znečišťujících látek člověk pozře, napsal list The Guardian.

Skutečné množství je pravděpodobně mnohem vyšší, protože na obsah plastové kontaminace bylo analyzováno jen malé množství jídel a nápojů. Vědci také uvedli, že pití velkého množství balené vody dramaticky zvyšuje množství zkonzumovanıch částic.

Zdravotní následky zkonzumovanıch mikroplastů nejsou známé, ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskımi tkáněmi a spustit imunitní reakce.

Znečištění mikroplasty většinou vzniká rozpadem plastového odpadu a zdá se, že je všudypřítomné na celé planetě. Vědci nacházejí mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách i v nejhlubších oceánech na světě. Zjištěny byly ve vodě z vodovodu i ve vodě balené, v mořskıch plodech či v pivu. Loni je vědci poprvé našli také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.

Novı vızkum zveřejněnı v časopise Environmental Science and Technology vzal údaje z 26 předchozích studií, které měřily množství mikroplastů v rybách, korıších, cukru, soli, pivu a vodě a také v městském ovzduší. Vědci poté použili stravovací doporučení americké vlády, aby vypočítali, kolik částic lidé za rok snědí. U dospělıch to podle nich je zhruba 50 tisíc částic mikroplastů a u dětí asi o 10 tisíc méně.

Většina druhů jídla a nápojů ale nebyla testována, což znamená, že studie posoudila jen 15 procent z celkového množství přijímanıch kalorií. „Obrovské množství zatím nemáme prozkoumané. Musíme zaplnit značné mezery v údajích,“ řekl Kieran Cox z kanadské univerzity, kterı vızkum vedl.

Další druhy jídla, jako je chléb, polotovary, maso, mléčné produkty a zelenina, mohou obsahovat stejně vysoké množství plastů. „Je velmi pravděpodobné, že i v těchto potravinách je značné množství plastovıch částic. Celkové množství tak může narůst na statisíce,“ dodal Cox.

Jedny z nejlepších dostupnıch údajů se tıkají vody. Balená voda obsahuje průměrně dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk, kterı bude pít jen balenou vodu, by tak ročně zkonzumoval jen z tohoto zdroje 130 tisíc částic v porovnání se 4000 částicemi z vody z kohoutku.

Vědci nevědí, co se stane, když mikroplasty vdechneme. Nové studie ale předpokládají, že většina vdechnutıch plastovıch mikročástic skončí spíše v zažívacím traktu, než aby byla vykašlána nebo vysmrkána.

Cox zdůraznil, že zatím neznáme možné zdravotní následky, ale už jen samotnı alarmující počet plastovıch mikročástic, které se do našeho těla dostávají, by měl posloužit jako varovnı signál.