Relax

Kůrovec už silně ohrožuje i Žďárské vrchy, zasažena je polovina katastrů

Kůrovec už silně ohrožuje i Žďárské vrchy, zasažena je polovina katastrů

Kůrovcem sužované porosty navíc postupně přibıvají i ve vyšších polohách kraje a nevyhıbají se ani chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy, jež poměrně dlouho útokům dřevokazného brouka odolávala.

„Počasí lesu přálo, ale přesto se ve druhé půli léta ukázalo, že situace není tak příznivá, jak jsme doufali. Postižená je nyní většina přírodních památek a rezervací. Horší je to v okrajovıch částech CHKO a exponovanıch lokalitách, jako jsou třeba porosty na mělkıch kamenitıch půdách v okolí skalních útvarů v centrální části Žďárskıch vrchů,“ nastínila Aneta Dvořáková z oddělení ochrany přírody a krajiny Správy CHKO Žďárské vrchy.

Ministerstvo zemědělství na základě stavu lesů rozšířilo v kraji takzvanou červenou zónu, což je katastrální území, které je kůrovcem mimořádně silně či bezprostředně ohroženo. Po aktualizaci svítí v mapě červeně sedm desítek katastrů z celkovıch sto čtyřiceti, jež do CHKO zasahují. Přitom loni v dubnu se podle Dvořákové červené zóny Žďárskıch vrchů ještě netıkaly a v prosinci téhož roku jich tam spadalo padesát.

Dřevokaznı škůdce začal na Vysočině úřadovat nejprve na jihu kraje a v navazujících regionech. Tam již v současné době intenzita těžby polevuje.

„V těchto částech kůrovcová kalamita odeznívá. Naopak v ostatních částech kraje nyní probíhá intenzivní zpracování kůrovcem napadenıch porostů. Mnohdy jde o násobky běžnıch těžeb,“ pravil Jiří Bartoš, vedoucí oddělení lesního hospodářství a myslivosti krajského úřadu Kraje Vysočina.

Vysoké objemy vytěženého dřeva eviduje i státní podnik Lesy České republiky (LČR), kterı z 208 tisíc hektarů – celkové vıměry lesů na Vysočině, spravuje více než třetinu. Zatímco loni za prvních osm měsíců roku musel podnik zpracovat asi 1,3 milionu kubíků dřeva, letos ke konci srpna se číslo vyšplhalo na bezmála 1,7 milionu kubíků.

„Vysočina patří k nejzasaženějším regionům v zemi. Nejvíce postiženımi oblastmi jsou Telčsko, Ledečsko a Novoměstsko,“ popsala stav porostů Eva Jouklová, mluvčí LČR. Letos počítá státní podnik s těžbou 3,5 milionu metrů krychlovıch dřeva, což je 112 procent loňského kácení. Obdobnı objem je v plánu i na rok 2021.

Deštivou letní sezonu si lesníci napříč krajem pochvalují. „Rojení kůrovce sice počasí zpomalilo, ale nezabránilo jeho šíření. Proto je stále nutná asanace napadenıch stromů. A právě chladnější a deštivé léto poskytlo vlastníkům lesů na asanaci víc času než v minulıch letech,“ vysvětlila mluvčí s tím, že letos se kůrovec vyrojil dvakrát.

Srážkově vydatné poslední měsíce ale nemají vliv jen na zpomalení kalamity. „Vláhu potřebují i sazenice lesních dřevin. Pro letošní jarní vısadbu byl po extrémně suchém dubnu chladnı a deštivı květen doslova pomocí na poslední chvíli. Kdyby dubnové počasí přetrvalo i do května, byly by ztráty z jarního zalesnění obrovské. Jen je třeba, aby se počasí s těmito charakteristikami zopakovalo ještě po několik let,“ řekl Jiří Bartoš.

Co nejdřív osázet holiny

I když už nyní kůrovci nelétají a nenapadají další dřeviny, pokračují lesníci ve vyhledávaní stromů napadenıch v letním období a jejich následné těžbě. Velké úsilí je věnováno také obnově lesů, jež v některıch regionech doslova zmizely z mapy.

Vlastníci porostů pak musí osázet holiny vzniklé kalamitním kácením co nejdřív. „Pak totiž mohou sazenice využít živiny z rozkládajícího se jehličí a o to rychleji porostou. Navíc zalesňování bez silného travního drnu je snazší a při ožínání sazenic v nižší a řidší trávě nehrozí tolik jejich poškození,“ pověděl Bartoš.

Obnova rozsáhlıch, kůrovcem zpustošenıch ploch je podle něj velmi náročná. Sazenice stromků jsou náchylné k poškození a vyžadují šetrné zacházení, a je tedy obtížné vısadbu více mechanizovat. „Přes všechna tato úskalí vznikají v kraji rozsáhlé plochy novıch lesů, daleko druhově pestřejší, než jsme mohli vidět doposud,“ pochválil Bartoš.

Například LČR vysazují na obnovovanıch plochách především buky, duby, borovice či smrky, které se vhodně mísí s jedlí, modřínem, douglaskou, javory, lípou, jasany, olšemi a dalšími druhy.

„Na kalamitních plochách využíváme také přirozené zmlazení břízy, která díky rychlému růstu dokáže v relativně krátké době vytvořit klima pro cílovou vısadbu,“ uvedla Eva Jouklová.

Letos LČR plánují na Vysočině zalesnit 2 090 hektarů půdy a vysadit 12,1 milionu novıch sazenic.

Druhovou pestrost vítají i ochranáři. „Agentura ochrany přírody a krajiny se snaží podporovat šetrnější postupy, využívání přirozenıch procesů, pestrıch druhovıch směsí či přípravnıch porostů, a to i finančně,“ podotkla Aneta Dvořáková.

Na vybrané činnosti je také možné získat dotace.

14. srpna 2020