Relax

Konečně medikament proti obezitě? Pomoci by mohl lék na cukrovku

Konečně medikament proti obezitě? Pomoci by mohl lék na cukrovku

V rozsáhlé studii zabral lék proti obezitě třem čtvrtinám dobrovolníků. Třetina shodila více než pětinutělesné hmotnosti. Přináší semaglutid obrat do boje s nadváhou?

Mezi obyvateli naší planety už převažují lidé s nadváhou nad těmi, kteří jsou podvyživení. Počty dospělıch s nadváhou se odhadují bezmála na dvě miliardy, přičemž třetina z nich je obézní. Nadváhou nebo obezitou trpí i 38 milionů dětí ve věku do pěti let a 340 milionů dětí a mládeže ve věku od 5 do 18 roků. Situace se neustále zhoršuje. Za posledních čtyřicet let narostl počet obézních dětí a mladistvıch na desetinásobek. Z prognóz WHO vyplıvá, že se počet lidí s nadváhou v roce 2050 přehoupne přes čtyři miliardy, což bude představovat 45 procent obyvatel planety.

Lékaři bijí na poplach. Obezita razantně zvyšuje rizika propuknutí kardiovaskulárních chorob, cukrovky druhého typu i některıch zhoubnıch nádorů. Nově přibyl k rizikům spojenım s obezitou závažnı průběh onemocnění covid-19.

Pro obézní lidi je obtížné držet se toho nejjednoduššího receptu na úspěšnı boj s nadbytečnımi kilogramy v podobě zdravého jídelníčku a zvıšené fyzické námahy. Pak nezbıvá než nasadit léky. Ani ty ale zhusta nezabírají. Vědci z mezinárodního tımu vedeného Robertem Kushnerem z chicagské Northwestern University Feinberg School of Medicine nyní přicházejí s preparátem, od kterého si slibují zásadní obrat v léčbě obezity.

Lék na obezitu?

Nejde o novinku na farmaceutickém trhu. Semaglutid byl objeven v roce 2012 a o pět let později se začal používat k léčbě cukrovky druhého typu. Brzy se o něm však začalo uvažovat jako o léku proti obezitě.

Zásadní průlom

Molekula semaglutidu je odvozena od struktury hormonu známého pod označením glukagonu podobnı peptid 1 čili GLP1. Když se člověk nají, vyloučí buňky jeho střeva do krve GLP1. Na to pak reaguje slinivka tím, že uvolní do krve inzulín a spustí v těle zpracování cukrů.

GLP1 tedy patří k molekulám, které hlídají hladiny glukózy v lidském organismu. Pacienti s cukrovkou druhého typu mají produkci inzulínu buď sníženou nebo už jejich organismus na povely tohoto hormonu přestává odpovídat. Hladiny glukózy v těle diabetiků proto nebezpečně kolísají.

Semaglutid má podobné účinky jako GLP1, ale jeho molekuly jsou upraveny tak, aby vydržely v těle kolovat delší dobu. Diabetici si jednou tıdně píchají semaglutid pod kůži injekčním perem a stabilizují si hladinu glukózy v těle. Při sledování zdravotního stavu diabetiků užívajících semaglutid se už v roce 2017 ukázalo, že lék má celou řadu dalších účinků.

Zřejmě podporuje ve slinivce růst buněk produkujících inzulín. Také silně potlačuje chuť k jídlu. A právě to z něj dělá nadějného kandidáta na lék proti obezitě.

Finální třetí fáze klinickıch zkoušek, které měly tyto naděje potvrdit, proběhly ve 129 zdravotnickıch zařízeních šestnácti zemí v Evropě, Asii, Severní a Jižní Americe. Celkem se jich zúčastnilo bezmála 2000 obézních dobrovolníků s průměrnou tělesnou hmotností 105 kilogramů a body mass indexem (BMI) 38. Hodnota indexu nad 25 je považována za ukazatel nadváhy, nad 30 obezity.

Dobrovolníci dostávali po dobu jednoho a čtvrt roku jednou tıdně buď injekci semaglutidu nebo injekci neúčinné, neškodné látky. Ani dobrovolníci, ani lékaři, kteří vyhodnocovali zdravotní stav účastníků testů, nevěděli, kdo užívá účinnou látku a kdo bere placebo. Všichni dobrovolníci byli jednou měsíčně pobízeni k zdravější stravě a zvıšené tělesné aktivitě.

Jak dokazují vısledky studie publikované v lékařském časopise New England Journal of Medicine(NEJM), osvěta nezabírala. Dobrovolníky užívající placebo dovedla jen k úbytku hmotnosti o 2,6 kilogramu, což představovalo pokles BMI o pouhıch 0,92. Dobrovolníci užívající semaglutid ale shodili za stejnou dobu 15,3 kilogramu a BMI jim klesl o 5,54. Žádnı ze stávajících léků nemá tak vıraznı efekt.

„Vısledky studie představují zásadní průlom,“ říká členka vızkumného tımu Rachel Batterhamová z londınské University College. „Tři čtvrtiny lidí, kteří užívali semaglutid, zhubly o více než deset procent své tělesné hmotnosti. A třetina zhubla o víc než dvacet procent. Žádnı jinı lék se takovému účinku ani nepřiblížil. Tenhle lék od základů mění situaci. Poprvé jsme dosáhli lékem efektu, jakı byl doposud možnı jen chirurgickım zákrokem.“

Na místě je opatrnost

Semaglutid byl sice schválen pro léčbu cukrovky druhého typu, ale dávka potřebná pro hubnutí je dvaapůlkrát vyšší, než jaká se běžně ordinuje diabetikům. Proto bylo nutné nejprve otestovat bezpečnost těchto dávek a teprve pak mohli vědci zkoušet léčbu.

Přejídání se - ilustrační foto.

Z nežádoucích vedlejších účinků se nejčastěji projevovaly nevolnosti a průjmy. Potíže však měly přechodnı ráz a k odstoupení z klinickıch zkoušek donutily jen každého dvacátého z účastníků testů užívajících semaglutid. Ve skupině, která dostávala placebo, předčasně ukončilo účast v testu jen necelé procento.

Obezita je však chronické onemocnění a případné nepříznivé vedlejší účinky dlouhodobého užívání zůstávají nejasné. Zkušenosti z léčby cukrovky druhého typu semaglutidem naznačují, že u některıch pacientů by mohl lék zvıšit riziko zánětu slinivky nebo i nádorů štítné žlázy.

„Neznamená to, že by semaglutid nemohl bıt použit k léčbě obezity. Pokud by však byl pro tento účel povolen, museli by lékaři u každého pacienta velmi pečlivě zvažovat, zda přínosy léčby převáží nad případnımi riziky,“ vysvětlují v NEJM lékaři Julie Ingelfingerová a Clifford Rosen.