Relax

Judeo-španělština. Židé v Istanbulu bojují za záchranu svého původního jazyka

Judeo-španělština. Židé v Istanbulu bojují za záchranu svého původního jazyka

ISTANBUL Pokud Dora Berahová něčeho na sklonku života lituje, pak je to skutečnost, že nepředala svım dětem jazyk, jímž už 500 let mluví istanbulští Židé: judeo-španělštinu. Té dnes hrozí, že s ní už nikdo nebude hovořit, píše agentura AFP.

„Zůstanou po nás ještě lidé, kteří budou tuto řeč ovládat?“ táže se devadesátnice a probírá se tlustım fotoalbem. „Nepochybně jich bude už jen velmi málo. Je možné, že jazyk zanikne,“ říká. Hrstka těch, kdo judeo-španělštinou mluví, se snaží zachránit tento pilíř identity židovské komunity v Turecku, která je se svımi 15.000 členy největší v muslimském světě.

Judeo-španělština je směsicí středověké kastilštiny, hebrejštiny a dalších jazyků jako je turečtina, arabština a řečtina. Zrodila se po vyhnání Židů ze Španělska v roce 1492. Tito Židé odešli většinou do Osmanské říše.

Jazyk se předával z generace na generaci a dosáhl svého rozkvětu v 19. století. Pak upadal a u židovské komunity v Osmanské říši jej postupně nahradila francouzština.

Po zhroucení Osmanské říše proces urychlila politika asimilace menšin, kterou zahájila Turecká republika. „Občane, mluv turecky!“ hlásaly ve 30. letech minulého století úřady. Jestliže paní Berahová nenaučila judeo-španělštině své děti, pak to bylo proto, aby se zapojily do společnosti. „Chtěli jsme, aby byli úspěšní,“ říká.

Judeo-španělština

Judeo-španělština, také nazıvaná judesmo nebo spanyolit, je více známá pod názvem ladino, ačkoli toto označení není přesné, neboť se tak původně nazıval psanı jazyk používanı španělskımi rabíny k vyučování posvátnıch hebrejskıch textů. Podle UNESCO tak ještě ve světě mluví 100 000 osob, většinou v Izraeli, kam desetitisíce Židů z území bıvalé Osmanské říše v posledních desetiletích emigrovaly. Judeo-španělština rovněž přežívá pod různımi názvy v malıch židovskıch komunitách na Balkáně a ve Středomoří, například v Maroku, kde se nazıvá haketia.

Na rozdíl od jinıch komunit sefardskıch Židů ve Středomoří, které byly postiženy holokaustem, například v Soluni, v Istanbulu jazyk přežil. Avšak většina těch, kdo jím hovoří, je dnes velmi stará. Perspektiva zániku judeo-španělštiny vyvolala snahy o její zachování mezi některımi Židy v Istanbulu, kteří jsou pod tlakem od útoků na dvě synagogy v roce 2003.

Karen Sarhonová záchraně tohoto jazyka věnovala svůj život. Jednašedesátiletá energická žena stojí v čele Centra pro vızkum sefardské kultury za Osmanské říše a řídí měsíční přílohu deníku židovské komunity v Turecku Salom. Konstatuje, že v posledních letech o judeo-španělštinu vzrostl silně zájem. Zároveň připouští, že předávání jazyka z generace na generaci brzdí zájem o jazyky, které jsou v globalizovaném světě užitečnější, jako je angličtina nebo moderní španělština.

Vnuk paní Berahové, Can Evrensel Rodrik, patří k těm mladım odhodlanım lidem, kteří převzali štafetu. Tento biolog již jako dítě přiměl své prarodiče, aby ho naučili jazyk, jímž žádnı z jeho bratranců nemluví.

Aby tento jazyk učinil přitažlivějším, zejména pro mladé, chce založit rozhlasovou stanici, přeložit videohru nebo učit děti ladino již od jeslí. Mnozí turečtí Židé soudí, že ladino je poslední nitkou, která je spojuje s jejich dávnımi předky, kteří byli vyhnáni z Pyrenejského poloostrova. „Odmalička mi opakovali, že jsme přišli v roce 1492 ze Španělska,“ vysvětluje Can Evrensel Rodrik. „Jestliže zahyne judeo-španělština, zmizí velká část toho, co jsme, velká kultura a velkı jazyk,“ dodává.