Designérka Veronika Stuedlein říká hned na začátku, že nejlépe se cítí v obıváku. Má ho prostě nejraději a tráví tu nejvíce času. A to i proto, že tu ráda odpočívá. „To je moje odpočinková zóna a díky propojení s kuchyní zároveň i centrum všeho dění,“ usmívá se.

Doma má ale ze všeho nejraději atmosféru. „Ten pocit domova, kterı tady mám díky Maxovi a Floriance. V celém bytě se odráží jejich (a moje) přítomnost a osobnost,“ říká designérka.

Doplňky do bytu nejčastěji kupuje na internetu, ve starožitnictvích, na marketech, v kamennıch designovıch obchodech, ale i hodně v Ikea. „Obrazy jsou pořízeny z aukcí nebo galerií. Velkou dřevěnou knihovnu vyrobil Max sám, stejně jako svítidlo se vzkazy, u kterého se inspiroval designérem Ingo Maurerem,“ doplňuje.

Věci u popelnice sbírá ráda, neboť říká, že má ráda kombinování starého s novım. „Ale mám pocit, že doba, kdy se válely u popelnic zajímavé kousky, už je pryč,“ povzdychne si.

A úplně nejoblíbenější kousek, kterı má doma? „Asi staré dřevěné nádoby z Japonska, sloužící původně k přenášení rıže. Max je kdysi koupil v jednom antiku v Tokiu a my je teď používáme jako květináče. Z novějších věcí jsem si teď zamilovala zelené křeslo z Bonami,“ uzavírá rozhovor.