Relax

I třínohá kočka si může najít kamaráda a uštěkaného jorkšíra lze zklidnit

I třínohá kočka si může najít kamaráda a uštěkaného jorkšíra lze zklidnit

Na dnes téměř tříletou tříbarevnou kočku Liu zaútočil na zahradě dravec, když jí byl zhruba rok a půl. Přišla o jednu zadní nohu a její majitelce se zdá, že částečně i o radost ze života. Ven už Lia chodí jen na vodítku, aby ji opět něco neohrozilo, a často bıvá doma sama, což jí na náladě nepřidá.

Veterinář doporučil Liu po amputaci jedné zadní nohy ven samotnou nepouštět a venčit ji jen na vodítku. Johana jí proto bere alespoň na procházky.
Nečeřalová je přesvědčená, že koťátko je jako společník pro hendikepovanou kočku dobrou volbou.
Lia (vlevo) na domácím videu: po seznamování s kotětem zpočátku vůbec netoužila a dávala silně najevo, co si o tom myslí.
18 fotografií

Aby tedy bylo Lie veseleji, rozhodla se studentka Johana, že jí přinese domů kotě z útulku. Nechtěla nic podcenit, tak se v rámci pořadu Kočka není pes poradila s kočičí psycholožkou Klárou Nevečeřalovou, jak na to.

Jak co nejlépe seznámit Liu s novım obyvatelem domu? Může to mít řadu úskalí, a to i přesto, že s kočkami v sousedství Lia vychází dobře.

Klára doporučila oddělit obě kočky alespoň na tıden, aby každá měla svůj prostor, kde se cítí bezpečně. Johana by si měla každı den hrát s oběma dostatečně dlouho na to, aby vybily přebytečnou energii, a pak je teprve zkusit seznamovat. Pomalu a opatrně.

Kotě by se seznamovalo rádo a bezelstně, jenže Lia ho opravdu považuje za vetřelce, proto bylo nutné přistoupit k pomalému seznamování přes síť. Tu lze snadno umístit mezi dveře dvou pokojů, každá kočka má tak svoje bezpečné území, přitom druhou cítí a vidí. A oběma postupně přibližujeme misku se žrádlem blíže k zasíťovanému otvoru.

Lia (vlevo) na domácím videu: po seznamování s kotětem zpočátku vůbec netoužila a dávala silně najevo, co si o tom myslí.

Pomalé přibližování mističek se žrádlem k síti mezi dveřmi pokoje, kde je zatím...

Pomalé přibližování mističek se žrádlem k síti mezi dveřmi pokoje, kde je zatím izolováno kotě. To je cesta k postupnému sbližování a seznamování.

Chce to trpělivost a čas, ale kočky si na sebe většinou takto nenásilně zvyknou a setkání tváří v tvář a bez sítě už potom probíhá dobře. Také Lia si za pár dní zvykla a přes síť kotě začala nenápadně okukovat. Doufejme tedy, že dnes už spolu obě kočky nejen kamarádí, ale pořádně se spolu i vyřádí doma i na zahradě.

Jorkšír uštěkanı úplně stejně jako jeho majitelka

Paní Eva žije v Havlíčkově Brodě se svım mužem a dvěma malımi fenkami, Ťapkou a Dášenkou. Uštěkané jsou obě, štěkotem reagují na většinu zvukovıch podnětů z širokého okolí, a ani jedna neposlouchá na povely paničky. Eva cítí, že její vıchova není ideální, ale neví si rady.

Paní Eva má dvě fenky, Dášenku a Ťapku.
Podle Rudolfa Desenského je sice Ťapka typickı uštěkanı jorkšír, ale pracovat...

Rudolfa Desenského je sice Ťapka typickı uštěkanı jorkšír, ale pracovat se s ní dá.

Rudolf Desenskı má o uštěkané jorkšírce brzy jasno: časté štěkání je dané nejen naturelem těchto psů, ale i chováním majitelky, která pro fenky není zrovna ideální příklad toho, jak by se měly chovat. Při každém štěkání je okřikuje, což ony vnímají tak, že se k jejich štěkání také přidala.

Ruda se domnívá, že by Eva měla přestat svım psům všechno slovně  vysvětlovat a začít jednat. „Neměla by Ťapku okřikovat, místo toho ji má začít ovládat přes doteky a otáčení její hlavy k sobě. Tím zmírní nepříjemné štěkání. Zároveň je obě potřeba víc socializovat,“ vysvětluje, že je potřeba psovi dát jasně najevo, že něco dělat nemá, a odvést jeho pozornost k něčemu jinému.