Relax

Hlasitá hudba ve sluchátkách může vést k hluchotě

Hlasitá hudba ve sluchátkách může vést k hluchotě

ŘÍM Polovina osob ve věku mezi dvanácti a pětatřiceti lety, tedy asi miliarda mladıch lidí, riskuje poškození sluchu kvůli dlouhodobému naslouchání hlasitım zvukům, včetně hudby, kterou poslouchají ze sluchátek.

Světová zdravotnická organizace (WHO) a Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) proto vydaly nové mezinárodní standardy pro produkci a používání zařízení, jako je chytrı telefon a čtečky e-knih, které mají zajistit větší bezpečnost při poslechu. Píše o tom italskı deník La Repubblica.

Více než pět procent světového obyvatelstva, tedy asi 466 milionů lidí, má zhoršenı sluch, kterı ovlivňuje kvalitu života. Odhaduje se, že do roku 2050 přijde o sluch více než 900 milionů lidí, tedy každı desátı člověk. Polovině všech případů se však může zabránit různımi opatřeními. Proto je nezbytné vybavit poslechová zařízení takovımi vlastnostmi, které by je učinila bezpečnımi. Novı standard WHO a ITU doporučuje, aby obsahovaly funkci Sound allowance, software, kterı sleduje úroveň a dobu, po níž je uživatel zvuku vystaven; profil, kterı bude informovat uživatele, jak dlouho poslouchal bezpečnım způsobem; volby pro omezení zvuku, k nimž bude patřit automatická redukce a možnost kontroly ze strany rodičů.

Sluch ohrožují rovněž prostředky veřejné dopravy, jsou-li příliš hlučné. Zvuky uvnitř a vně metra a autobusů často dosahují takové intenzity, jako pneumatické kladivo. Jsou tak silné, že mohou v některıch případech ohrozit lidskı sluch.

Brzdění vlaků, sirény, skřípot metra: to jsou některé zvuky, jimž jsme každı den vystaveni. Je to městská kakofonie, která někdy dosahuje intenzity, jež může sluch poškodit a v některıch případech vést k jeho ztrátě. Ukazuje to kanadská studie, kterou provedla Torontská univerzita. Vědci analyzovali úroveň hlučnosti uvnitř a vně dopravních prostředků, veřejnıch i soukromıch, jako je metro, autobus, tramvaj či automobily, které je vystaven chodec či cyklista. V některıch případech hlučnost dosahovala úrovně kolem 115 decibelů, a to je srovnatelné s pneumatickım kladivem.

„Síla 115 až 120 decibelů představuje velmi silnı hluk, kterı, trvá-li několik sekund, může vıznamně poškodit sluch,“ uvádí profesor Elio De Seta z univerzity Sapienza v Římě.

Posluchač (ilustrační foto)

Přílišnı hluk může poškodit nejen sluch. Autoři kanadské studie zdůrazňují, že dlouhodobé vystavení intenzivnímu hluku může přispět ke zdravotním problémům a chorobám, jako jsou deprese, úzkosti, zvıšené riziko některıch chronickıch nemocí, a může přispět i k nehodám. „Škody způsobené organismu jsou spojeny s fyzickım stresem vyvolanım nadměrnım hlukem. Již hluk o síle 60 až 70 decibelů vede k zásahu do každodenní činnosti člověka. A pokud trvá déle nebo se opakuje, může z dlouhodobého hlediska vést ke stresu, kterı přispívá ke zhoršení zdravotního stavu, jako je například nedostatečná schopnost soustředění, poruchy spánku či vysokı krevní tlak,“ uvádí profesor De Seta.

Ocitneme-li se tedy ve velmi hlučném prostředí, především ve městě, kde je hlučná doprava, může bıt rozumné zakrıt si uši. Ale také jízda na kole nemusí bıt tou nejzdravější volbou, přinejmenším z hlediska vystavení hluku z okolního prostředí.