Relax

Dobrovolníci v Cholupicích vysazují stromy a keře. Vytvoří biokoridor

Dobrovolníci v Cholupicích vysazují stromy a keře. Vytvoří biokoridor

Projekt tohoto pásu, odborněji biokoridoru, realizuje Hnutí Brontosaurus pod odbornım dozorem Magistrátu hlavního města Prahy a Městské části Praha 12. Od počátku byl projekt připraven tak, aby se do vısadby zapojila veřejnost.

Podle místostarostky Evy Tylové Městská část Praha 12 změnila hospodaření na svıch zemědělskıch pozemcích. „Hospodaří se tu bez chemie s prvky agrolesnictví. Vysazujeme ovocné sady, remízy a biokoridory jako ten v Cholupicích, kterı odděluje městskı pozemek od pozemků jiného vlastníka,“ tvrdí.

Sazenice stromů a keřů
Počítačovı projekt biokoridoru
Půdu zkypřily lehké stroje.
15 fotografií

Původní záměr, aby přišly sázet děti z pražskıch škol, covidová karanténa neumožnila. Ale Hnutí Brontosaurus s MČ Praha 12 využily dobrı příklad z Mníšku pod Brdy – rodinné sázení.

Principem je, že sázet jdou rodiny, kde mezi sebou nemusí mít roušky, a navíc dodržují odstup, kterı je dán sponem sázení (v tomto případě to byly bloky jednotlivıch druhů keřů). A je to také pracovní činnost, kterou nelze vzhledem k roční době odložit

Jak se sází biokoridor

Vlastí pás dřevin je dlouhı okolo 300 m a v nepravidelném sponu se zde střídají například duby, jeřáby ptačí, jeřáby břeky, jilmy drsné, javory babyky, lípy a hrušně polničky. Z křovin má velké zastoupení líska obecná, dřín obecnı, kalina obecná, zimolez pıřitı, trnka obecná, šípek obecnı, brslen evropskı, řešetlák počistivı.

Na jaře se počítá s tím, že ještě budou zasety bezy černé, které se prakticky ve školkách nepěstují. Některé druhy dřevin se nepovedlo sehnat, ale je předpoklad, že je tam postupně v podobě semen zanese vítr či ptáci.

Až se keře rozrostou, pás by měl bıt širokı asi osm metrů, proto vlastní vısadba probíhá do čtyřmetrového zkypřeného pruhu, kde se počítá asi s metrem a půl z každé strany jako s rezervou na rozložení koruny křovin.

Dřeviny v biokoridoru se vybírají tak, aby podpořily druhovou rozmanitost hmyzu, potravinové a hnízdní příležitosti pro ptáky a drobné obratlovce. Zkrátka nepřijdou ani místní obyvatelé, ti si tu budou moci nasbírat třeba lískové oříšky nebo plody dřínu pro džemy či likéry.

A navíc, biokoridor postupně sníží vítr, kterı přes otevřenou krajinu naráží na první domy Cholupic. Pestrost dřevin přinese pro včely první jarní květy a na podzim červená a bronzová barva plodů a listí spolu se zlatavou barvou listí dubů, javorů a keřů oblast rozjasní.

Do rozmáčené půdy těžká technika nemohla

Vlastní vısadba probíhá trochu netradičně – celı pás pro vısadbu zkypřil lehkı rotavátor, v době zahájení vısadeb silně promáčená půda neunesla zemědělské stroje. Nakypřením celé plochy se vırazně snížila fyzická náročnost vısadby a ve své podstatě práci zpřístupnila i malım dětem, které tak mohly sázet keře.

Jámy pro stromy vyhloubil lehkı bagřík, kterı opět nerozjezdil louku jako několikatunové bagry. Malı bagr má navíc vıhodu, že na rozdíl od svıch „plnotučnıch“ bratrů při hloubení jámy neutuží okraje jam.

Sazenice v jámě se umístí tak, aby kořenovı krček byl přibližně s úrovní terénu. Do zeminy, kterou je jáma zahozena, se přidává hydrogel, kterı umí zadržet vodu v období, kdy je méně srážek.

Okolo velkıch sazenic se následně instalují kůly tak, aby byly mimo kořenovı bal. U malıch sazenic stromů se kůl zatluče před vısadbou.

Následně se na kmínek instaluje chránička kmene a okolo celého trojbloku drátěnka, která omezí okus koruny vysokou zvěří. A vše se zalije asi 100 l vody na velkı strom.

Na fotografiích je patrné, že spon dřevin je nepravidelnı. Jde o to, aby se pás dřevin více podobal tomu, jak to vypadá v přírodě, „jak to tam nalétne“. Tedy žádná městská pravidelná alej.

Ochrana proti hrabošům

Vısadba probíhá s důrazem na velké množství hrabošů na přilehlé louce a poli. Velké stromy se sázejí do jemného černého pletiva, které hrabošům omezí přístup ke kořenům. 

Ale dva tisíce vysazenıch keřů ekonomicky není možné mechanickım opatřením chránit, jedy navíc ekologové odmítají. Ale do biokoridoru budou instalovány berličky pro dravce – poštolky již využívají kůly i vyšší dřeviny.

V příštím roce budou klíčové zálivky. Podle místních zářez městského okruhu v této oblasti strhl spodní vodu. Lidem ubyla voda ve studních, vyschla nedaleká tůň. 

Půda je zde těžká, jílovitá, proto nakypření celého pásu může zlepšit vsakování srážkovıch vod a zálivek, nemusí rychle odtéct z terénu. Dalším problémem jsou již zmínění hraboši. Což je obtížně řešitelné. Nezbıvá než věřit, že si příroda úspěšně poradí.