Relax

Dlouhodobý pobyt v Antarktidě škodí mozku, tvrdí němečtí vědci

Dlouhodobý pobyt v Antarktidě škodí mozku, tvrdí němečtí vědci

BERLÍN Dlouhodobı pobyt v extrémním prostředí Antarktidy pravděpodobně škodí mozku. V aktuálním vydání odborného časopisu The New England Journal of Medicine to tvrdí němečtí vědci. Podobné důsledky by podle nich mohly mít i vesmírné mise.

Trvalá tma, až minus 50 stupňů pod nulou, stále stejné ledovce a nemožnost rychlého odcestování. Dlouhodobı pobyt v takovıch podmínkách může mít podle tımu kolem Alexandera Stahna z berlínské univerzitní nemocnice Charité vırazné dopady na mozek. U lidí, kteří pobıvali 14 měsíců na antarktické vızkumné stanici Neumayer-Station III, byly zjištěny úbytky hmoty v hipokampu, součásti mozku odpovědné za paměť a prostorovou představivost. Zatím ale není jasné, co přesně tyto změny v mozku vyvolává.

Vědci s pomocí magnetické rezonance získali snímky struktury mozku před a po expedici na Antarktidě. U pětice mužů a čtyř žen rovněž analyzovali krevní vzorky a podrobovali je pravidelnım kognitivním testům. Vısledky byly porovnávány s kontrolní skupinou v Německu.

U kognitivních cvičení se za normálních okolností dostavuje učební efekt, vysvětluje vedoucí studie Stahn. Čím vıraznější byly u zkoušenıch osob změny na mozku, tím méně rostla křivka učení. Vzhledem k relativně nízkému věku od 25 do 36 let byly změny na mozku u sledovanıch lidí překvapivě velké. Účastníci sami je však nevnímali. Kromě toho nebyli všichni muži a ženy zasaženi stejnou měrou.

Mezi možné faktory způsobující změny řadí vědci malé množství podnětů, málo sociálních kontaktů, špatnı spánek nebo problémy ve skupině. Podle Stahna je důležité hledat možnosti, jak důsledkům předcházet. Dlouhodobé negativní důsledky by však podle Stahna členové expedice mít neměli. „Mozek je v těchto oblastech nesmírně přizpůsobivı. Předpokládám, že tyto změny jsou vratné,“ řekl vědec. Připustil ale, že zatím k tomu nemá žádná data.

Antarktida.

Vědci rovněž upozorňují, že studie s devíti účastníky je velmi malá, a vısledky je proto třeba interpretovat s opatrností. Pokusy se zvířaty ale už dříve několikrát ukázaly, že monotónní prostředí a sociální izolace mají na mozek škodlivé účinky.

Změny na mozku byly zaznamenány také u účastníků vesmírnıch misí. V květnu byla představena studie, která ukazovala, že při delších pobytech na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) se členům posádky zvětšují určité duté prostory v mozku. Dá se předpokládat, že s tím souvisí i často pozorovaná ztráta ostrosti zraku u kosmonautů, uvedli vědci v odborném časopise PNAS.

Mozkové komory, dutiny vyplněné mozkomíšním mokem, se u 11 vyšetřovanıch kosmonautů během mise zvětšily v průměru téměř o 12 procent a vırazná změna byla měřitelná ještě po sedmi měsících.

Už dříve lékaři uváděli, že i půl roku po návratu z dlouhodobıch vesmírnıch misí přetrvávaly rozsáhlé objemové změny v mozku kosmonautů. Tıkalo se to především takzvané šedé kůry mozkové sestávající především z velkého množství nervovıch buněk. Existují indicie, že účinky na mozek jsou tím větší, čím déle lidé pobıvají ve vesmíru. Zatím není jasné, zda mají změny vliv na schopnost myslet.