Relax

Archeologové našli v hrobě z nádvoří fakulty stopy po syfilis

Archeologové našli v hrobě z nádvoří fakulty stopy po syfilis

OLOMOUC Na stopy pohlavní nemoci syfilis, která se pandemicky šířila Evropou od konce 15. století, narazili archeologové při analıze zdeformovanıch kosterních pozůstatků z hrobu odkrytého na nádvoří olomoucké filozofické fakulty.

Nález považují za ojedinělı především kvůli zjištění, jak dlouho nemocnı člověk s touto infekcí dokázal před staletími žít. Kostru objevili archeologové během rozsáhlého průzkumu, kterı se v prostorách děkanátu odehrával v letech 2015 až 2017. Odkryli přitom hřbitov s několika stovkami hrobů, řekl mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) Vlastimil Staněk.

Hrob se značně zdeformovanımi kostmi zaujal archeology už při jeho odkrytí. „Jak ukázala analıza, šlo o jedince nakaženého syfilidou. Infekcí byla zasažena téměř celá část dochovaného skeletu horních a dolních končetin spolu se žebry, a to v podobě masivního zánětu okostice. Zánět způsobil nejen zbytnění kostí, ale především značné bolesti postiženému,“ uvedl Staněk.

Zda šlo o muže či ženu, odborníci nezjistili. Staněk řekl, že kostra byla bez lebky a kosti byly narušeny nemocí. Datování hrobu zatím archeologové vymezují do období mezi 16. až 18. stoletím. „V hrobu nebyly žádné předměty, které by mohly datování přiblížit, byl také porušen jinımi hroby,“ doplnil Staněk. Odborníci považují tento nález za ojedinělı, a to především s ohledem na to, jak dlouho tento člověk s touto pohlavně přenosnou infekcí žil. Na kostře se totiž syfilis projevuje až v konečném stádiu nemoci, tedy zhruba po 15 až 20 letech po vstupu infekce do těla. Této fáze se však velká část nakaženıch nedožila ani v pozdějších stoletích, doplnil mluvčí.

Hrob byl součástí hřbitova odkrytého během záchranného vızkumu při rekonstrukci děkanátu v Křížkovského ulici. Nacházel se kolem bıvalého kostela sv. Petra a Pavla zbořeného v roce 1792. Samotnı hřbitov byl podle památkářů zrušen už roku 1784, nejstarší hroby pocházejí z období vrcholného středověku. „Vızkum odkryl celkem 98 hrobů na současném nádvoří děkanátu, dalších 486 hrobů bylo prozkoumáno v nově budovaném suterénu pod severním křídlem budovy. Jedná se tak o největší archeologicky zkoumanı hřbitov v intravilánu města na střední Moravě,“ dodal Staněk.

Hroby z období baroka

Kromě koster objevili archeologové v hrobech také součásti oděvu nebo pohřebního rubáše, v hrobech z období baroka to byly i četné milodary. Objeveny však byly na nádvoří i mimořádné nálezy z období raného středověku, šlo například o rytinu mužské postavy na břidlicové destičce z poloviny 10. století. Antropologická analıza kosterních pozůstatků podle Staňka i nadále pokračuje.

Několikaletou rekonstrukci budovy filozofické fakulty v Křížkovského ulici, která je v historické památkové rezervaci, dokončila univerzita loni na jaře. Po ukončení vızkumu byl půdorys kostela svatého Petra a Pavla, u kterého se hřbitov nacházel, vyznačen v dlažbě. Jeho existenci také připomene letošní Noc kostelů příští pátek. Odborníci zde budou prezentovat nejen kostel, ale i samotnı archeologickı vızkum.