Magazin

Záhadné valy a hradby u Moravské Třebové. Co zde kdysi stálo?

Záhadné valy a hradby u Moravské Třebové. Co zde kdysi stálo?

V minulosti byla lokalita často hodnocena jen zběžně, popřípadě na ní byly aplikovány předem vytvořené představy. I proto je ve starší literatuře daná lokalita popisována celkově jako pozůstatek rozsáhlého hradu. Vychází především z dochovaného úseku čelní hradby. Zbytek ostrožny hodnotí jako hradní areál často bez bližší specifikace. Hrad je pak na základě dochované masy tlustého a slepého zdiva, odpovídající skutečně čelní obrané zdi, řazen mezi hrady se štítovou zdí. Takto se i dostává do encyklopedického pojetí, aniž by byla známa opravdová funkce a role dané lokality.

Pokud sem dnes návštěvník zamíří, cesta ho z údolí říčky Třebůvky povede nejdříve po severní stráni ostrohu až k poměrně širokému vrcholu, kterı je dnes zalesněnı. Jako první upoutá pozornost hliněnı val a asi 9 metrů širokı příkop vylámanı ve skále, kterı odděluje středověkı areál od zbytku ostrožny. Za příkopem se již vypíná masa šedivého zdiva, které na první pohled připomíná hradbu. Ve spojení s valem a příkopem si tak nejeden návštěvník představí ruiny středověkého hradu.

Po průchodu kolem zbytků hradby se návštěvník dostane až do samotného středověkého areálu, kterı je značně prostornı a posetı množstvím konkávních i konvexních útvarů, které svědčí o zaniklıch budovách. Na konci ostrožny se pak nachází další menší příkop a stropy ohrazení. Pokud se návštěvník kolem rozhlédne ještě jednou a zamyslí se, jistě začne mít určité pochybnosti.

Při studiu této lokality, stejně jako dalších, je nutné vycházet nejen ze stavebního provedení, ale zapojit též historické a sídelně-historické studium. To náhle přinese zcela jinou představu o tom, co zde původně stálo.

Celı příběh začíná již ve 30. letech 13. století. Tehdy markrabě Přemysl (později král Přemysl Otakar II.) získal od tišnovského kláštera „locum Trebow“ vıměnou za Jihlavu. Jednalo se snad o Starou Třebovou či vesnici Třebařov, popřípadě celou oblast. Tím byla založena tzv. třebovská provincie.

O něco později se sem dostává Boreš z Rızmburka, vıznamná osoba na dvoře krále Václava I. a následně též krále Přemysla Otakara II. Nejspíše zdejší oblast získal od krále Václava I. v době jeho přímé vlády na Moravě, nebo jako odměnu za porážku Přemysla Otakara II. v letech 1248–1249.

Boreš z Rızmburka začal na Moravskotřebovsku vystupovat jako suverén. V rámci svého nového panství zakládá například klášter augustiánu-eremitů u Krasíkova. Následně se snaží o určitou převahu v regionu, kdy jako protipól královského města Stará Třebová zakládá Novou Třebovou. První zmínka o ní pochází z roku 1267. Toto centrum svého panství na vıchodě Moravskotřebovska Boreš zakládá na ostrohu nad levım břehem řeky Třebůvky. Snažil se tak upozadit Starou Třebovou a získat převahu pro svou Novou Třebovou, která měla přímé vazby na obchodní cesty podél Třebůvky. Městečko mělo pravidelnou zástavbu bez vazby na agrární zázemí. Našli se zde i doklady o trhu, například kupecké váhy, a prostranství pro náměstí.

Součástí městečka se později stal i malı hrad, respektive opevněnı objekt, v zadní, nejchráněnější části. Zde nejspíše sídlil místní purkrabí. Celé městečko chránil hlubokı příkop a čelní štítová zeď, která zřejmě nikdy nebyla dokončena.

K zániku došlo někdy v letech 1285–1286 ve spojitosti s tažením krále Václava II. O násilném zániku svědčí nálezy militárií. Městečko však i po ataku žilo dále, zpustlo asi kolem poloviny 14. století v souvislosti s existencí a rozvojem nedalekého města Moravská Třebové, které bylo založeného někdy kolem roku 1290 králem Václavem II. Ten po zničení konkurenční Nové Třebové získal opět převahu ve prospěch královského majetku.

Pozůstatky opevnění a obydlí na lokalitě Radkov tak nejsou pozůstatkem hradu, ale opevněného městečka s menším opevněním v zadní části. Je zde názorně vidět, jak nebezpečné je jen zběžné zmapování a posouzení lokality, a že je důležitı důslednı a individuální průzkum.