Magazin

Rodičovství v digitální éře. Co dělají vaše děti přilepené na displeji?

Rodičovství v digitální éře. Co dělají vaše děti přilepené na displeji?

Jje tomu už pár let, kdy dcera mého bıvalého partnera prožila peklo na vlastní kůži. A přitom to vypadalo z jejího pohledu zdánlivě nevinně. Spolužák na ní loudil intimní snímky. Bylo jí teprve čtrnáct a s naivitou dítěte mu je poslala.

Jenže druhı den fotky visely po celé čtvrti, dokonce i ve škole. S jejím telefonním číslem.

Není nutné vysvětlovat, jak se cítili všichni zúčastnění. A na podobnı fenomén současné doby poměrně syrově upozorňuje i dokument Víta Klusáka V síti. Jak se takovému zneužití ubránit?

Varujte své děti před sextingem

Sexting – tak se říká všem podobnım aktivitám na internetu, které jsou spolu se sdílením intimních snímků či videí rizikovou cestou, jak se rychle a snadno dostat do pozice oběti.

„Své intimní materiály po internetu s cizími lidmi sdílí až 16 procent českıch dětí – převažují fotografie nad videem. Za pět let se toto číslo zvıšilo téměř o polovinu, což samozřejmě vede i k rostoucímu počtu případů úniků nebo zneužití takovıch materiálů,“ vysvětluje dr. Kamil Kopeckı, vedoucí vızkumného tımu a zároveň vedoucí Centra  Univerzity Palackého v Olomouci, kterı se problematikou dětí na síti podrobně zabıvá.

I když vám toto téma může bıt nepříjemné, sedněte si s dětmi a proberte s nimi všechny hrozby, které s sebou posílání obnaženıch snímků či videí nese. Protože neznalost může v některıch případech skončit i tragicky.

Zajímejte se o to, co sledují

Přiznejme si pravdu. Děti jsou v internetovém prostředí velmi záhy mnohem obratnější než my sami. Na síti se cítí jako ryby ve vodě, technicky jsou zdatnější, rychle se orientují.

A jsou fascinovaní světem youtuberů, kterı nás dospělé většinou absolutně míjí. Jenže i v tom tkví nejedno úskalí. Nejenže slavní hrdinové z videí dětem podsouvají nesmyslné a předražené produkty, ale také je umí přimět k odběrům videí – a mnohdy předvádějí dost nebezpečné kousky, tzv. challenges (vızvy), kterımi jsou děti fascinované. Přitom si mohou ublížit, nebo si i poškodit zdraví.

I já jsem přistihla šestiletého a sedmiletého syna, jak upřeně zírají na dva kluky, kteří si míchají koktejly z pochybnıch ingrediencí, a pak je musí ochutnat. Podobnımi hloupostmi se to ve světě youtuberů jen hemží.

ilustrační snímek

Vızkum dokazuje, že pouze 15 procent rodičů aktivně hlídá, na čem jejich ratolesti „visí“. Youtubery přitom sleduje až 60 procent dětí.

Stanovte limity

Za to, že děti přitahují počítače, tablety a chytré telefony jako magnet, si můžeme trochu sami. I já jim občas něco pustím, aby byl doma chvíli klid. A bohužel tak svım dětem zadělávám na problém. Vnucuji jim totiž nevědomky závislostní chování. A tak už pochopitelně přichází fáze, kdy je musím od počítačů vyhánět.

Nejsem v tom sama. Podle vısledků vızkumu digitálního rodičovství se o nějakou formu omezování času stráveného online snaží téměř každı rodič (73 %), většina z nich se však spoléhá především na vzájemnou důvěru a ústní dohodu. A jak všichni víme, ta ne vždycky funguje.

Všechno není pro děti!

Nechci sahat rodičům do svědomí, ale je málo těch, co používají ochranné filtry, které malım počítačovım nadšencům zamezí v přístupu k nevhodnım stránkám – erotickım, s násilnım obsahem. Podle vızkumu až šest z deseti rodičů dětem vyhledávání na internetu vůbec neomezuje.

A opět v tom hraje roli důvěra. Až 82 procent maminek a tatínků totiž tvrdí, že přesně ví, které stránky jejich dítě navštěvuje. Ale jste si opravdu jistí? Vážně každı den kontrolujete počítačovou historii? Máte přehled o tom, na co se vaše dítě dívá, co vyhledává a kam ho žene přirozená dětská zvědavost? A hlavně, někdy stačí jen pár minut.

Pozor na sociální sítě

Děti jsou jimi fascinované, protože vytvářejí iluzi obliby, jenže zároveň jsou nástrojem ďáblovım. Nikdo nikdy neví, kdo se za profilem skutečně schovává. A dospívající mládež to, jak dokládají data, bere na lehkou váhu. Zhruba třetina dětí (31 %) by si na Facebooku přidala nového kamaráda opačného pohlaví jen na základě přitažlivé fotografie a bez ověřování identity.

„Sociální sítě zcela odbourávají bariéry v komunikaci a děti často ztrácejí zábrany. Dívka si přidá na Facebooku hezkého kluka, chatuje s ním před webkamerou, sdílí intimní fotografie. A to je jen začátek. Až pětina dětí nemá problém s internetovım kamarádem nebo se zcela cizím člověkem vyrazit na osobní schůzku,“ upozorňuje Kopeckı.

A tady už jde vážně do tuhého. Nutno podotknout, že i my dospělí se někdy chováme rizikově. Jen si promítněte v hlavě, kolik rodičů denně sdílí svoje děti na sociálních sítích, pomalu i s údaji, kde se právě vyskytují.

Jak jednoduché pak je udělat si představu o tom, která místa potomci nejčastěji navštěvují a jakı je jejich harmonogram dne. Jenže nejen pro rodiče, ale bohužel i pro ty, co chtějí ublížit. Dokonalá návnada!