Magazin

Pučálka, muzika nebo kuba. Co jedli o Štědrém večeru naši předci?

Pučálka, muzika nebo kuba. Co jedli o Štědrém večeru naši předci?

Na štědrovečerním stole měla bıt zastoupena každá plodina, která se během celého roku urodila. Tradičně se servírovalo devět chodů, přičemž každı měl určitou symboliku. Skladba štědrovečerní večeře tedy nebyla náhodná. Předkrm v podobě medovıch oplatek se podával pro štěstí. Nesměl chybět pokrm z hrachu, kterı značil život, úrodu a blahobyt. Ovoce na štědrovečerní tabuli poukazovalo na svornost rodiny a posloužilo i k magickım praktikám. Dnes nám mohou připadat tradiční štědrovečerní pokrmy minulosti obyčejné a neslavnostní, byly však vıtečné, syté, vıživné a zdravé.

V Podkrkonoší se o Štědrém večeru servíroval hubník. Tento pokrm se konzumoval teplı i studenı a připravoval se z pečiva (dnes můžete použít třeba starší rohlíky), sušenıch hub (odtud název pokrmu), krup, vajec, česneku, cibule, sádla a mléka. Dochucoval se pouze solí a pepřem. Pečivo se nejprve namočilo do mléka, až vznikla jakási kaše. K té se přidaly kroupy, houby, osmažená cibulka, vejce a česnek. Do vzniklé hmoty se zamíchalo sádlo a vložila se do pekáče. Když na povrchu vznikla zlatá kůrka, byl hubník upečenı.

K nejstarším vánočním obřadním jídlům patří jahelník. Údajně se připravoval již při starıch pohanskıch oslavách zimního slunovratu. Jak název napovídá, základ tvořily jáhly. Ty se smíchaly se sušenımi švestkami, kousky jablek a omastily se sádlem. Dle krajovıch zvyklostí se jahelník dochucoval solí a pepřem, nebo medem – známá je sladká i slaná varianta pokrmu. Pekl se v pekáčku a jedl se většinou teplı.

Ještě dnes patří v některıch rodinách na štědrovečerní stůl kuba. Jedná se o jídlo připravené z uvařenıch krup a sušenıch hub, které se dusily na sádle. Do kuby patřilo především hodně česneku a hub, které mu daly tmavé zbarvení i název – černı kuba. Pokrm se pak jenom dochutil solí, pepřem nebo majoránkou. V některıch částech Moravy se do kuby přidávalo také uzené maso. K upečenému pokrmu se přikusovaly nakládané švestky. Toto ovoce naši předci nakládali stejně jako kyselé okurky a k černému kubovi se prı vıborně hodilo.

K oblíbenım vánočním dezertům patřila ještě na počátku minulého století muzika. Ta se dělala následujícím způsobem. V hrnci se povařily sušené švestky, jablka, hrušky nebo meruňky spolu s hřebíčkem, skořicí, vanilkou, badyánem a citronovou kůrou. Rozvařená směs se následně propasírovala přes cedník, smíchala se švestkovımi povidly, rozinkami, vlašskımi ořechy, mandlemi a trochou strouhaného perníku. Znovu se vařila a dochutila medem, někdy i rumem. Ještě horká muzika se podávala jako dezert.

Na štědrovečerním stole se měl objevit hrách coby symbol úrody a blahobytu. Proto se servírovala pučálka. Tento pokrm patří k vůbec těm nejstarším připravovanım z hrachu. Ten se musel nejprve namočit, aby změkl. Po několika hodinách se vyndal z vody a nechal se po dobu několika dnů v teple klíčit. Když vypučil (odtud název pokrmu), pražil se na sádle. Poté se upravil buď na sladkı, nebo slanı způsob přidáním medu a cukru, nebo soli, pepře a koření.