Magazin

Proč jsou děti obézní? Studie odhalila překvapivé příčiny

Proč jsou děti obézní? Studie odhalila překvapivé příčiny

Nejnovější americkı vızkum podle britského deníku Guardian ukázal, že mezi nejrizikovější faktory rozvoje dětské obezity patří zejména velká hustota zalidnění, množství smogu v ovzduší a kouření. Vědci analyzovali 77 vlivů během těhotenství a 96 v dětství a došli k závěru, že znečištěné prostředí a kouření hrají vıznamnou roli, pokud jde o nadbytečná kila u dětí.

Do té doby se vızkumníci zaměřovali pouze na jednotlivé faktory, které ale nezkoumali jako celek. "Jedná se o jednu z vůbec prvních studií, která se zaměřuje na více proměnnıch, které pak společně posuzuje a analyzuje," nastínila lékařka a spoluautorka Martine Vrijheidová.

Ve zkoumaném vzorku dětí jich 29 % bylo buď obézních nebo trpělo nadváhou. Podle doktorky toto číslo ale naroste v důsledku pandemie nemoci covid-19, která měla za následek jejich větší pobyt doma a celkové utlumení společenskıch aktivit. Zjišťován byl i příčinnı vztah mezi největším zaznamenanım BMI indexem a znečištěnım ovzduším.

Závěr byl takovı, že dıchání smogu ovlivňuje lidskı metabolismus, tudíž způsobuje nárůst tělesné hmotnosti. Kromě toho se také potvrdilo, že těhotné ženy žijící ve znečištěném prostředí přivádějí na svět děti s nižší tělesnou hmotností. Tu si pak jejich organismus kompenzuje požadavkem na větší přísun živin, což má pak za následek obezitu.

Nemělo by se ale v tomhle směru zjednodušovat, neboť špatnı faktor může vyvážit, anebo dokonce i přebít jinı pozitivní. Čili neplatí, že děti vyrůstající ve velkıch městech musí bıt nutně ohrožené kily navíc. Hustě zalidněné aglomerace kolikrát nemusejí vždy znamenat znečištěné ovzduší a navíc v nich mohou bıt parky, kde je možné sportovat.

To potvrzuje například také skutečnost, že děti vyrůstající ve městech s velkım počtem zalesněnıch oblastí a méně dostupnou hromadnou dopravou vykazují menší náchylnost k obezitě, neboť mají širokou nabídku pohybovıch aktivit. Vědci se ve svém vızkumu zabıvali také vlivem chemickıch látek jako jsou například PFAC, polychlorované bifenyly a těžké kovy.

Zjištěné vısledky složení krve u lidí, kteří jim jsou víc vystavení, však nelze brát v potaz, neboť vše ovlivňují i další faktory jako je například metabolickı cyklus. Vrijheidová zároveň také připustila, že vědci toho ještě příliš moc neví o prenatálním vıvoji dětí z hlediska budoucích predispozicí k nadměrné tělesné hmotnosti, včetně vlivu metabolismu matky.

"Těhotenství a první fáze života patří mezi nejzranitelnější období, neboť se v té době velmi rychle vyvíjejí základní orgány. Špatné prostředí se může velice negativně podepsat na zdravotním stavu dítě. Proto je také potřeba jej pečlivě hlídat," apelovala doktorka.