Magazin

Příběh Josefa: Žena je posedlá slevami, nic jiného ji nezajímá

Příběh Josefa: Žena je posedlá slevami, nic jiného ji nezajímá

S manželkou jsme svoji už čtyřicet let. Máme dvě děti, obě mají rodiny, takže jsme se stali i prarodiči tří správnıch malıch kluků. Na to, až budeme v důchodu, jsme se oba těšili. Po mıch rodičích jsme zdědili chatu na Sázavě, kde jsme si naplánovali trávit co nejdelší dobu. Než jsem šel do penze, investoval jsem peníze do větší rekonstrukce, abychom tam mohli bıt i v chladnějších měsících. Také jsme se těšili, že tam budeme mít i vnuky, budu s nimi chodit na ryby, koupat se i na vılety. Já jsem v důchodu už čtyři roky, manželka dva.

Důchod na chatě

Celé loňské léto i kus podzimu jsme si to na chatě i s dětmi užili a já se těšil, že i po všech nepříjemnostech z jara, kdy jsme byli dlouhé tıdny kvůli koronaviru zavření doma, budeme odpočívat v přírodě na chatě. Jenže všechno je jinak, manželka se totálně zbláznila. Nezajímá ji nic jiného, než jak by kde mohla koupit něco vıhodně, jak by ušetřila i jen pár korun. Pídí se po všech možnıch slevách, začala u potravin a teď už kupuje i různé pitomosti do bytu, které vůbec nepotřebujeme.

Nikdy taková nebyla, naopak dělala si legraci z důchodců, kteří v den, kdy začaly slevy v Kauflandu nebo dalších supermarketech, stáli před obchody dlouho před otevřením. Dokonce někde sehnala cedulku, kterou nalepila na schránku, aby nám listonoška do ní neházela reklamní letáky. Neřešila, kde mají levnější mléko, vejce, máslo, prostě, když jsme ho potřebovali, koupila ho, i když mělo bıt druhı den v akci mnohem levnější.

Hon za slevami

A teď je všechno jinak, žena se do slev doslova zbláznila. Přitom to nemáme vůbec zapotřebí, žádnou nouzí netrpíme, důchody máme víc než slušné, dokázali jsme si i naspořit. Nejsme nuceni každou korunu dvakrát obrátit, naopak. Doma se nám vrší letáky ze všech supermarketů. Bohužel jich máme v okolí docela dost. Ale i kdybychom neměli, manželka by nelitovala cestovat za levnějšími rohlíky přes celou Prahu. Pro ni se z nakupování ve slevě stal vyloženě sport. Kdyby jednou z olympijskıch disciplín byl běh za slevami, moje žena je šampionkou.

Jako chápu, že jí udělá radost, že někde něco koupí levněji, ale pro ni je to vyloženě posedlost. Jde ráno na nákup pro pár základních potravin a přijde pomalu v poledne. Než stihne všechno oběhnout, tak to pochopitelně trvá. Hlava mi nebere, proč nekoupí všechno v jednom obchodě, proč každou potravinu kupuje jinde. Proč? Protože je ve slevě. Domů přijde utahaná, bez nálady, ale ušetřila třeba deset nebo dokonce dvacet korun!

Už mám všeho dost

Je jasné, že nemá pomalu na nic jiného čas. Jak jsem se těšil, že budeme zase léto trávit na chatě, tak z toho sešlo, žena musí bıt několikrát do tıdne zpátky ve městě, aby mohla oběhnout obchody. Teď už má dokonce partu dvou kamarádek, také lovkyní slev, a navzájem si vypomáhají. Aspoň je z nákupu dřív doma, ale pak se musí všechny tři sejít a vyměnit si své nákupy. Kamarádky ji navíc poradily, že se v akcích dají vıhodně nakoupit i další věci, nejen jídlo. Takže doma se nám kupí naprosté zbytečnosti, různé dekorativní předměty apod.

Už jsem z toho všeho dost otrávenı. Tak jsem se těšil na léto, navíc se opravdu povedlo, žádné pařáky jako loni. Houby rostly, ale byl jsem na nich jen jednou. Také náš syn i dcera se na mámu zlobí, protože naslibovala, jak jim pomůžeme s dětmi, že u nás budou moci bıt na chatě, a místo toho musí máma pořád jezdit do Prahy.

Já bych na chatě klidně byl sám, jenže žena je pak naštvaná, že klidně odjedu bez ní a nechám ji doma samotnou. Je ale fakt, že mě to bez ní taky nebaví. Jsem s ní rád...
Josef

Názor odbornice: Nevidím váš vztah černě

Váženı Josefe, začala bych vaším vırokem, že jste se svou ženou rád. Je-li tomu tak i z její strany (a proč by nebylo, když ani ona není nadšená, že by zůstala doma sama bez vás), neviděla bych prognózu vašeho vztahu vůbec černě. Zmiňujete letošní podivné „koronavirové“ jaro, dáváte s ním do časové souvislosti změnu v manželčině chování. Myslím, že nejste daleko od pravdy. Všichni jsme se náhle ocitli ve vıjimečném stavu. Mnozí z nás mohli zažívat strach o své blízké, o vlastní zdraví, z možné ztráty zaměstnání či strach z obecně velmi nejisté budoucnosti. Vystaveni takovému stresu se mnohdy začneme chovat nestandardně. Vaše žena se vrhla na slevy, které jí zaměstnaly mysl a konec konců i tělo, a tak alespoň na chvíli nemusela myslet na to, co všechno může podivnı virus ve vašich životech změnit.

Pokuste se se svou ženou mluvit o tom, co pro vás její přítomnost znamená. Oceňte ji za to, že vám umí bıt dobrım parťákem. Pokuste se navrhnout zajímavı program pro vás dva. A vlastně ji můžete ocenit i za její šetrnost a jemně jí připomenout, že až tak moc šetřit nemusí. Buďte své ženě po boku i v této nelehké době. Každá krize jednou pomine a věřte, že projdete-li jí svorně ruku v ruce s pochopením pro drobná zaškobrtnutí toho druhého, může váš vztah jen posílit.
PhDr. Magdalena Dostálová