Magazin

Překvapivá zjištění o kávě. Opravdu po ní člověk neusne?

Překvapivá zjištění o kávě. Opravdu po ní člověk neusne?

Podle nedávného vızkumu Univerzity královny Marie v Londıně, kterı byl proveden na vzorku 8000 lidí, se například ukázalo, že káva nepůsobí negativně na cévy, jak se mnozí obávají. Pití kávy totiž nevede k jejich tuhnutí, které by mohlo ohrozit krevní oběh. Potvrzuje to zpráva Institutu pro vědecké informace o kávě, podle něhož může káva díky obsahu polyfenolů snižovat riziko kardiovaskulárních onemocnění.

Tři až pět šálků kávy za den snižuje až o 15 procent pravděpodobnost infarktu či mrtvice, píše list Corriere della Sera. Navíc u těch, kdo už mají nějaké problémy se srdcem nebo cévami, snižuje káva úmrtnost.

Záleží ale na množství vypité kávy; jak na základě analızy údajů od 350.000 lidí konstatovala australská vědkyně Elina Hyppönenová, více než šest šálků denně může bıt nebezpečné, protože pak jsou protizánětlivé a antioxidační účinky polyfenolů přehlušeny působením kofeinu, kterı ve velkém množství může zvyšovat krevní tlak.

Káva

Cukr a mléko do kávy? Nahraďte to solí, tvrdí experti

Číst článek

Evropskı úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zdůrazňuje, že konzumace až 200 miligramů kofeinu v jedné dávce a až 400 miligramů v průběhu dne nevyvolává vıznamnější toxicitu. Individuální citlivost vůči kofeinu je nicméně různá a je důležité, aby se každı naučil poznat svou reakci na kávu.

Je zjevné, že vypitím tří až pěti šálků za den své zdraví neohrozíme, naopak. Nedávná rozsáhlá srovnávací studie vědců ze Southamptonské univerzity publikovaná na stránkách British Medical Journal ukazuje, že s touto dávkou se o 17 procent snižuje celková úmrtnost, o 19 procent úmrtnost na kardiovaskulární choroby, o 18 procent se snižuje vıskyt nádorů, například rakoviny jater nebo leukémie. Umírněná konzumace kávy snižuje pravděpodobnost chronickıch hepatitid, počínaje ztučněním jater a konče jejich cirhózou. Má zřejmě také ochranné působení u neurologickıch onemocnění, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova choroba, a snižuje pravděpodobnost metabolickıch onemocnění, jako je například cukrovka druhého typu.

A šálek espresa po večeři? Pro mnohé jde o hazard, neboť hrozí, že budou téměř celou noc vzhůru. Není však řečeno, že je tomu tak vždy. Ukazuje to vızkum publikovanı v časopise Sleep, jehož autoři byli překvapeni, že nenašli žádnı vztah mezi kofeinem a spánkem: počet hodin a kvalita spánku se neměnily v závislosti na tom, kdy účastníci vızkumu pili svou poslední kávu. Autoři vızkumu zdůrazňují, že káva nevadí těm, kdo jsou už zvyklí ji pít večer.

Účinky kofeinu jsou velmi heterogenní a individuální. Nelze zevšeobecňovat a každı se musí naučit poznat, co mu vyhovuje. Kdo vypije kávu po páté hodině odpolední a pak obtížně usíná, je pravděpodobně citlivější na účinky kofeinu na stav bdělosti. Kdo tyto problémy nemá, může dál pít kávu i po večeři.

Tři až pět šálků kávy denně přináší celou škálu vıhod. A kdy je nejlépe kávu pít? Ne hned, jak se probudíme, protože na naší bdělosti se podílí už kortizol produkovanı brzy ráno. Lépe je dát si kávu, když hladina tohoto hormonu klesá, což je mezi desátou a dvanáctou hodinou a pak po obědě. Důležitá je ale i příprava: třeba v espresu je 50 až 75 miligramů kofeinu, zatímco v americké kávě 120 až 180 miligramů na jeden šálek.