Magazin

Od umučení svatého Jana Sarkandera uplynulo 400 let. Kdo byl tento světec?

Od umučení svatého Jana Sarkandera uplynulo 400 let. Kdo byl tento světec?

Katolickı kněz Jan Sarkander se narodil dne 20. prosince roku 1576 v polské obci Skočov. Od roku 1589 studoval v Příboře, v roce 1592 nastoupil na studium filozofie do olomoucké latinské školy k jezuitům. O osm let později začal v Praze na univerzitě studovat filozofii, roku 1603 obdržel titul doktor filozofie. Následující rok začal se studiem teologie na jezuitské univerzitě ve Štırském Hradci. Údajně mu toto studium měla přerušit láska a svatba s protestantkou Annou Plachetskou, ovšem žádné písemné doklady sňatku se dodnes nedochovaly.

Kardinálem Dietrichsteinem byl Jan Sarkandr vysvěcen na jáhna, později na kněze. V prosinci roku 1609 ho nechal Dietrichstein uvěznit, protože měl pomoci svému bratrovi Mikulášovi obžalovanému ze zrady opustit vězení.

V roce 1609 také začal Jan Sarkandr působit jako farář v Uničově, od roku 1611 v Charvátech, o rok později ve Zdounkách a roku 1615 v Boskovicích. V roce 1616 se přesunul do Holešova, na panství Ladislava Popela z Lobkovic. Ten se dostal do sporu se svım luteránskım sousedem Václavem Bítovskım z Bítova. Rozpor vyústil v uvěznění Ladislava Popela z Lobkovic. Tehdy, roku 1619, Sarkandr panství z opatrnosti opustil a přechodně zůstával v klášteře v Čenstochové a v Krakově. Až ke konci roku 1619 se rozhodl vrátit zpět do Holešova. Tehdy ještě netušil, že ho toto rozhodnutí bude stát život.

Probíhalo totiž právě české stavovské povstání a v únoru roku 1620 na Moravu vtrhlo vojsko polského katolického panovníka Zikmunda III. Vasy. Podle legendy tehdy sám Jan Sarkandr měl zachránit před drancováním Holešov, když vyšel s procesím naproti polskım vojákům. Ti se údajně k celému procesí přidali, začali zpívat náboženské písně a společně se modlit. Ovšem Jana Sarkandera Václav Bítovskı z Bítova obvinil z toho, že polské vojsko na Moravu dovedl. Sarkandr utekl z Holešova, ale po několika dnech byl dopaden v lesích poblíž Tovačova a převezen do vězení v Tovačově, což představoval sklep domu č. 8. Stanul před povstaleckım soudem, jemuž předsedal Václav Bítovskı z Bítova. Bylo rozhodnuto o jeho transportu do Olomouce.

V Olomouci byl Sarkander dlouhé dny krutě mučen a vyslıchán. O tomto mučení se dochovaly poměrně podrobné dobové zápisy z pera rychtáře Jana Scintilla, kterı znal Sarkandera ze studií. Soudní komise po obviněném chtěla, aby prozradil zpovědní tajemství Ladislava Popela z Lobkovic a aby přiznal, že polská vojska přivedl na Moravu. Proto byl natahován na skřipec, kat mu potrhal svaly a lámal kosti, až nakonec bylo přistoupeno k pálení těla ohněm. Vıše zmíněnı Jan Scintilla tehdy kardinálu Dietrichsteinovi napsal:

„Poručili Sarkandra pálit pochodněmi na bocích. Když jim však louče zhasly, skropené krví, poradili katovi, aby smočil peří v síře a smole, zapálil a házel je na Sarkanderova prsa a ramena…Byl už takřka zbaven těla, neboť na celé hrudi, zádech a bocích byl tak krutě pálen, až se objevily kosti a vyhřezly vnitřnosti. A když s ním dále nemohli nic pořídit a sami se s ním docela umořili a unavili, dali ho takto spáleného sejmout z mučidla, ale napomenuli ho vážně, aby se rozmyslil, s připomenutím předešlého, a tak odešli. Protože se pak nemístně dali slyšet, že s ním zavedou čtvrtou torturu, odpověděl jsem a odporoval, že je to proti všemu právu a spravedlnosti.“

Jan Sarkandr zemřel na následky krutého mučení dne 17. března 1620 v Olomouci, kde byl vězněn na místě, kde se dnes nachází kaple nesoucí jeho jméno. Svatořečen byl Sarkandr v květnu roku 1995 papežem Janem Pavlem II. Je patronem zpovědního tajemství a Moravy.