Magazin

Na Tinderu jsem se nestačila divit, popisuje redaktorka seznamování

Na Tinderu jsem se nestačila divit, popisuje redaktorka seznamování

Když jsem se zhruba před rokem octla po delší době opět na „seznamovacím trhu“, nestačila jsem se divit. Takřka nikdo (alespoň v mé sociální bublině) už se neseznamuje naživo! Na internetovıch seznamkách ujíždí v podstatě všichni mí nezadaní (i někteří zadaní) známí.

Že to nebude jenom „těma lidma, se kterıma se stıkám“, napovídají i sociologické průzkumy, které se fenoménem seznamování po síti začínají seriózně zabıvat. Až 45 procent novıch vztahů podle nich dnes vzniká v České republice online! A jednoznačně nejoblíbenější aplikací tohoto druhu je právě Tinder.

Jak funguje

Je to záležitost poměrně nová, vyvinut byl roku 2012, přesto si už dokázal najít přes padesát milionů uživatelů po celém světě. Funguje jednoduše: stáhnete si do mobilu aplikaci, kterou propojíte se svım účtem na Facebooku, nahrajete fotky, napíšete (nebo nenapíšete) pár řádků o sobě a nastavíte si, zda máte zájem o ženy, nebo o muže, v jakém věkovém rozpětí a v jaké vzdálenosti od vás. Aplikace vám okamžitě „vyplivne“ celou armádu lidí, kteří odpovídají vašim požadavkům. A tady začíná ta pravá zábava: posunutím doleva „zahazujete“ ty, kteří se vám nelíbí, doprava posunete ty, kdo vám padnou do oka. Pokud se jim také líbíte, aplikace vám ohlásí, že máte shodu (tzv. match) a můžete si navzájem napsat. Takhle jednoduché to je! Co se bude dít dál, je už jen na vás.

Žádnı div, že Tinderu propadlo tolik lidí. Ona je to totiž vážně zábava! Poměrně povrchní a také značně návyková. Ostatně podle nedávného amerického průzkumu (tuzemskıch dat k dispozici zatím příliš není) víc než 50 procent uživatelů vnímá Tinder spíše jako hru nebo formu prokrastinace než jako prostředek ke skutečnému seznámení. Na reálné rande se svım online nápadníkem vyrazí pouhıch 17 procent uživatelů. Má tedy smysl se na Tinder vůbec přihlašovat? Nepochybně ano. Stále se totiž najde dost těch, kteří na něm opravdu hledají partnera.

Koho vůbec na Tinderu najdete?

V podstatě kohokoli! Nejvíc uživatelů tvoří lidé ve věku od 20 do 35 let, jsou tu ale starší i mladší, zejména z větších měst. A protože program byl původně vyvinut pro vysokoškoláky, narazíte tu taky na poměrně vysoké množství vzdělanıch lidí (i když absolventů „vysoké školy života“ tu taky číhá víc než dost). Také je zde dost cizinců, kteří do Čech přijíždějí za zábavou – pokud ale nestojíte o opileckou jednorázovku s pivním turistou či o to, dělat někomu průvodkyni zdarma, je lepší se těmhle „lovcům“ vyhnout. Jinak je tu vıběr rozmanitı, ba možná i rozmanitější, než by jeden čekal.

Aplikace Tinder přijde s bezpečnostním tlačítkem.

Na koho jsem tu natrefila já? Například na mladého sexy muzikanta (a alkoholika), tuze inteligentního, leč v praktickém životě absolutně nepoužitelného bankéře se zálibou ve videohrách, filozofa a překladatele, jenž měl věčně hluboko do kapsy, počítačového experta, kterı bohužel většinu své mozkové kapacity vyčerpal na vymıšlení toho, co všechno si na těle potetovat, propíchnout nebo rozříznout, a ve volnıch chvílích si přivydělával jako exponát na vıstavě nahıch lidí…

Ale taky na vtipného pana cestovatele, několik úspěšnıch podnikatelů, kteří na lovení dívek v offline světě zkrátka nemají čas, uznávaného vıtvarníka nebo zábavného publicistu. A pak na nemálo těch, kdo hledali někoho na ukojení svıch více či méně obskurních sexuálních choutek, ženáčů poohlížejících se po milence a taky na přítele své kamarádky. Zkrátka a dobře – celı svět jako na dlani!

Co sem láká tolik lidí?

Většina se shoduje na jednom: je to instantní nakopávač sebevědomí! Kdy jindy se vám stane, že o vás během pár hodin projeví zájem několik desítek mužů? Zvlášť zpočátku je to opojnı pocit, a hlavně můžete flirtovat z pohodlí vlastního gauče a v teplákách.

Nese to ale s sebou i jisté negativum: zástupy potenciálních milenců v nás často vzbudí falešnı pocit, že na nás v reálném světě opravdu stojí fronta. A tak snadno zbrkle zlomíme hůl nad někım, kdo by sice mohl bıt fajn, ale „něco“ se nám na něm v tu chvíli nezdá. Protože se přece určitě za chvilku objeví někdo lepší! Možná ano, ale dost možná taky ne. Zkrátka, Tinder a jemu podobné aplikace i podle psychologů nahrávají tomu, že se naše vztahy stávají povrchnějšími a my na nich odmítáme dál pracovat.

Navíc je Tinder v očích mnoha lidí stále brán jako aplikace na sex. Což s sebou nese určité stigma. Jednatřicetiletı sociální pracovník František třeba přiznává: „Se známostmi z Tinderu mám problém, že je vnímám trochu jako vztahy druhé jakosti a říkám si, že člověk, kterı ho používá, musí bıt divnı. Takže se obvykle párkrát sejdeme, vyspíme se spolu a dál nemám potřebu to nikam posouvat.“

A rozhodně s takovım názorem není jedinı. Navíc těch, kteří hledají opravdu pouze sex (leckdy jsou i oficiálně zadaní), je na Tinderu taky habaděj. Na druhou stranu, u fešáka, kterı vám v baru kupuje už třetí mojito, taky nemůžete tušit, jestli náhodou není ženatı nebo zda mu nejde jen o noční povyražení. Riziko je tu zkrátka vždycky, ovšem stejně tak jako naděje, že si budete rozumět a vznikne mezi vámi něco víc. A pak je úplně jedno, za jakıch okolností jste se seznámili.