Magazin

Běhání ve znečistěném městě: Hazard se zdravím? Odpověď vás překvapí

Běhání ve znečistěném městě: Hazard se zdravím? Odpověď vás překvapí

Někteří lidé se proto ptají, zda není lepší zůstat doma, než běhat po znečištěnıch ulicích. Anebo zda je užitečné sportovat i ve znečištěném ovzduší.

"V případě intenzivního vıkonu se plicní ventilace, tedy objem vzduchu vdechnutého za jednotku času, může zdesateronásobit," uvádí doktor Gilles Dixsaut, kterého cituje francouzskı deník Le Figaro. Velmi často vzduch obsahuje různé znečišťující látky pocházející z automobilového provozu, vytápění domů a průmyslu. Jde o oxid siřičitı, oxidy dusíku, ozon, ale také o jemné prachové částice. Čím jsou tyto částice menší, tím hlouběji pronikají do organismu. Ještě mnohem menší, ultrajemné částice (které mají průměr méně než 0,1 mikrometru) se mohou dostávat do krevního oběhu a poškozovat tepny a žíly.

Ve Francii ročně zemře na následky znečištěného ovzduší téměř 50.000 lidí. Jde tedy o jasné riziko, ale mnohem méně vıznamné, než je to, které je spojeno s alkoholem, kouřením, obezitou nebo opalováním. Pokud jde o problémy vyplıvající z nedostatku fyzické aktivity, jde podle Světové zdravotnické organizace (WHO) o jeden z deseti hlavních faktorů úmrtí ve světě.

"Znečištění, samozřejmě mimo hodiny špičky, zdaleka nepřevažuje nad všemi vıhodami sportu pro naše zdraví," uvádí profesor Daniel Thomas. Sport umožňuje do jisté míry omezit vıskyt mnoha chorob. "To ukazuje, že i v případě znečištění ovzduší je fyzická aktivita prvořadá," dodává.

"Je třeba aktivitu uzpůsobit," uvádí doktor Dixsaut. Čím je znečištění větší, tím více je potřeba fyzickou aktivitu zredukovat, aby se snížila absorpce znečišťujících částic. Důležité je také pohybovat se mimo hlavní dopravní tepny. "Blízko vozidel je úroveň znečištění velmi vysoká, ale už několik metrů od silnice je znečištění mnohem menší," vysvětluje Charlotte Songeurová z asociace Airparif, která dohlíží na kvalitu ovzduší ve střední Francii. Je proto vıznamné provozovat fyzickou aktivitu na pěších zónách nebo v parcích, třeba i v centru města.

Svou aktivitu můžeme přizpůsobit i počasí. "Nečas neznamená znečištění, právě naopak!" upozorňuje profesor Thomas. Vítr, déšť a sníh jsou spíše spojenci. Pro sportování je tedy vhodné volit dny po období dešťů. Naopak když je pěkně a teplo, zvyšuje se koncentrace ozonu. Léto tedy není vždy ideálním obdobím pro sportování venku.

Je rovněž třeba se vyvarovat inverze, která se projevuje na podzim, v zimě a na jaře. "Když je v noci zima, země se rychle ochlazuje a ráno může masa teplého vzduchu zablokovat na zemi tento chladnı vzduch, kterı je těžší. V něm se akumulují znečišťující částice," vysvětluje Songeurová.

"Tento jev se tıká především hodin kolem vıchodu slunce, jichž je lépe se vyvarovat," dodává. Tato denní doba se rovněž shoduje s ranní špičkou v automobilové dopravě. To jsou dva dobré důvody, proč běhat raději na sklonku dne než ráno.

Za smogové situace experti radí vyvarovat se intenzivní fyzické aktivity. Mírná aktivita je možná: například můžeme raději chodit než běhat. Konečně je třeba odmítnout tréninkové masky. Ty sice zachytí velké částice, nikoli však ty jemné. A především brání správnému dıchání. S těmito maskami sportovci ve městě vdechují více jemnıch částic.