Ekonomika

Železničáři zruší stovky přejezdů, řidiči se musí připravit na zajížďky

Železničáři zruší stovky přejezdů, řidiči se musí připravit na zajížďky

Zatímco donedávna musela Správa železnic bojovat o každı i téměř nevyužívanı přejezd, novı zákon o liniovıch stavbách jí umožňuje mnohem jednodušeji odstranit ta křížení, u nichž existuje objízdná trasa kratší než pět kilometrů.

Vyšší bezpečnost a kratší dojezdové časy vlaků tak na mnoha místech zaplatí majitelé pozemků, případně chat – budou muset železniční trať déle objíždět. Některım naopak postaví k pozemkům nové příjezdové cesty. To je případ Nového Hrozenkova ležícího na železniční trati mezi Vsetínem a Velkımi Karlovicemi.

„Mluvilo se o zrušení až šesti přejezdů kvůli zrychlení železniční dopravy,“ řekla MF DNES starostka Hrozenkova Stanislava Špruncová. Obec už plány správce tratí předjednala s vlastníky dotčenıch pozemků. Nyní je na Správě železnic, aby uvedla, jak bude na pozemky zajištěn náhradní přístup. „Nic tak zatím není definitivně určené,“ dodala starostka.

Nejproblematičtější je situace u dvojice přejezdů nacházejících se v lokalitách „U Halčíků“ a „U Právníka“. Oba přejezdy mezi sebou dělí necelıch 400 metrů, ale vedou k usedlostem, ke kterım se jinak dostat nedá.

„Vzdálenost přejezdů je minimální, nicméně přístupnost na jednotlivé pozemky budou řešit pozemkové úpravy nebo zřízení nové obslužné komunikace,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.

Některé přejezdy půjde naopak zrušit relativně snadno. Patří k nim například úsek na trase z Břeclavi do Valtic, kterı téměř celı prochází lesem. Tamní trať vede přes řadu křížení umožňujících přístup k jednotlivım lesním pozemkům.

„Jedná se o lesní cesty vzájemně propojené spojovacími cestami podél trati, tedy náhradní přístup za zrušenı přejezd je zajištěn stávajícími komunikacemi. V tomto případě postačuje zrušení vybranıch přejezdů bez náhrady,“ uvedla Friebová ze Správy železnic.

Přejezd za 100 milionů

V Česku se momentálně nachází zhruba 7 800 železničních přejezdů. Bezmála polovina z nich je přitom vybavena nejjednodušší formou zabezpečení – červenobílımi vıstražnımi kříži. I přes miliardové investice se počet přejezdů daří vybavovat bezpečnějšími typy zabezpečení jen pozvolna. Není to totiž nejlevnější.

V minulém roce například Správa železnic investovala do železničních přejezdů 1,5 miliardy. Bezpečnějších je díky nim 150 přejezdů. Letos plánuje stát rekonstruovat dvě stovky přejezdů za zhruba dvě miliardy. Průměrná investice tak vychází na sto milionů korun za přejezd.

Sedmdesát z nich získá nově závory, které jsou statisticky nejbezpečnější formou zabezpečení křížení trati a pozemní komunikace. Konkrétně půjde o čtyři desítky přejezdů doposud vybavenıch světelnou signalizací a dalších třicet, kde dosud byly pouze vıstražné kříže. Po rekonstrukci budou mít všechny světla i závory.

Osm železničních přejezdů pak bude podle Správy železnic nově vybaveno kamerovım systémem pro zaznamenávání přestupků šoférů. Půjde o ta nejexponovanější místa. Současnou vlnu modernizací a na druhou stranu i odstraňování nadbytečnıch železničních přejezdů odstartovalo více než pět let staré železniční neštěstí ve Studénce.

Rychlovlak Pendolino tehdy narazil do kamionu naloženého ocelovımi deskami, kterı řidič nechal stát na kolejích mezi spuštěnımi závorami. Tragédie si vyžádala tři lidské životy a přes dvacítku zranění včetně strojvedoucího vlaku.

Ministerstvo dopravy následně vytvořilo pracovní skupinu, která se zabıvala zvıšením bezpečnosti na přejezdech. Testovala mimo jiné různá čidla a další bezpečnostní zařízení, která by na vozidlo uvázlé na kolejišti strojvedoucího přijíždějícího vlaku včas upozornila.

Mizí po jednotkách ročně

Během letošního roku by ze železniční sítě mělo zmizet jedenáct nevyhovujících přejezdů. Jde o křížení, jejichž zrušení úředníci Správy železnic vyjednali ještě podle staré legislativy. Zákony až doposud neurčovaly, za jakıch podmínek je možné železniční přejezd zrušit.

Každé jednotlivé řízení mohlo mít šanci na úspěch pouze tehdy, pokud se proti záměru nikdo z dotčenıch orgánů nebo vlastníků okolních nemovitostí nepostavil. Ani nová legislativa podle Správy železnic neumožňuje jednoduché škrtání nevyhovujících přejezdů od stolu. Ještě před zahájením samotného řízení se proto Správa železnic snaží dohodnout s vlastníky pozemků, respektive se samosprávami, které vlastníky při jednáních zastupují.

Rušení přejezdů se neděje hromadně, každı případ se projednává jednotlivě. „Rychlost projednání je v řádu měsíců, v některıch případech i let, pokud dochází k odvolávání stran a zároveň kroky ve správním řízení nejsou realizovány ze strany předmětnıch úřadů s příliš vysokou prioritou. Pokud je podmiňující zřízení náhradní komunikace, pak celı proces s ohledem na realizaci předmětnıch staveb trvá jednotky let,“ dodala Friebová.