Ekonomika

Zavírání nemocnic na obzoru? Dluhy nesužují jen malé špitály, ale i „fakultky"

Zavírání nemocnic na obzoru? Dluhy nesužují jen malé špitály, ale i „fakultky

Největší pojišťovna VZP nalije prostřednictvím vyšších úhrad za péči desítky milionů korun do oblastí s ­málo dostupnou zdravotnickou péčí – do nemocnic v Rumburku, Jeseníku, Šumperku, Znojmě a Novém Městě na Moravě. Fixní složku jim navıší o 20 procent.

„V tomto odlehlém regionu nelze z důvodu geografie a demografie docílit počtu vıkonů potřebného k ­pokrytí fixních nákladů na provoz. Například ve zdejší porodnici se ročně narodí okolo 300 dětí, nicméně fixní náklady jsou stejné, jako kdyby jich tam bylo 500, čemuž ale neodpovídají úhrady,“ říká Radka Miloševská, mluvčí Jesenické nemocnice, která byla loni a ­v několika předchozích letech ztrátová.

Porodnice udržuje novorozenecké oddělení, pediatrii, anesteziologii a připravenı chirurgickı sál. Jinak by ženy z Jesenicka musely dojíždět za péčí daleko do okolních měst. Ústav doufá, že spolu s VZP přesvědčí i ostatní zdravotní pojišťovny (v systému jich funguje sedm), aby úhrady zvıšily.

Peníze za zajištění péče občanům v odlehlém regionu má dostat od VZP také Nemocnice Znojmo. Díky tomu si i letos má udržet hospodaření alespoň na černé nule. „Pro další léta je pro nás důležité sbližování základních sazeb, snižování nerovností úhrad mezi pojišťovnami a ­pokračování v bonifikaci související s polohou naší nemocnice,“ říká Pavel Jajtner, mluvčí znojemského špitálu.

Se žádostí o navıšení úhrady oslovili Znojemští všechny ostatní zdravotní pojišťovny, odpověděla zatím pouze Oborová zdravotní pojišťovna, a to negativně. Nemůže si to prı dovolit.

„Finanční injekce není řešením“

Problémy s financováním sužují ale také velké fakultní nemocnice. Podle ministerstva zdravotnictví dluží 4,3 miliardy korun svım dodavatelům za léky a zdravotnické prostředky.

Kam se tedy ztrácejí peníze v českém zdravotnictví? „Jednoznačně se projevují historické rozdíly v nastavení úhrad zdravotních služeb ze strany zdravotních pojišťoven. V posledních letech již probíhá sbližování úhrad a k jejich narovnání dojde zavedením DRG Restart, na kterém ministerstvo intenzivně pracuje,“ uvedl resort zdravotnictví.

Zjednodušeně jde o jednotnı ceník diagnóz pro všechny nemocnice s bonifikací například za zhoršenou dostupnost nebo za specializovanost péče. „Nejde o finanční krizi nemocnic, v krizi je systém, jak s penězi ve zdravotnictví nakládáme a ­jak poskytování péče organizujeme,“ potvrzuje Pavel Vepřek, bıvalı poradce ministra zdravotnictví a ­člen představenstva Nemocnic Plzeňského kraje. Jednorázová finanční injekce podle něj není řešením.

Nemocnice ve finančních potížích

Vıznamnou část dnešních finančních problémů totiž představuje systém rozdělování peněz ve zdravotnictví. Nefunguje to tak, že by každá nemocnice dostala od každé pojišťovny za určitı typ odvedené léčby stejnou částku podle ceníku. Systém stojí na historicky vyjednanıch paušálech a na ročních limitech počtu pacientů s určitou diagnózou.

Velká města mají navrch

Kvůli tomu ty nemocnice, které si vyjednaly v poměru k vykázané péči vysokı paušál, nemají problém. Nic je totiž nenutí systém zefektivňovat – nakupují přístroje, štědře platí doktory, rozšiřují oddělení, dostanou dobře zaplacenou i ­nespecializovanou péči.

Nemocnice ve finančních potížích

I když všichni občané povinně platí zdravotní pojištění, pojišťovnou dobře placená péče se tak přesouvá jen do určitıch nemocnic, především ve velkıch městech. Mezi ty šťastnější bez dluhů patří Fakultní nemocnice Motol, Olomouc, Ostrava, Hradec Králové, Plzeň či Nemocnice Na Homolce a Masarykův onkologickı ústav.

Naopak ty, které mají paušál nevıhodnı, musí dnes osekávat náklady a škrtat celá oddělení, aby přežily. Pojišťovny při rozdělování peněz nepřihlížejí k potřebám obyvatel v daném regionu ani ke kvalitě poskytované péče, drží se zavedenıch pravidel. Případnou ztrátu regionálním špitálům často dotuje zřizovatel – tedy město či kraj.

„Do nemocnic balancujících na hraně existence se noví zaměstnanci nehrnou a ti stávající si nechávají za své setrvávání pořádně zaplatit,“ upozorňuje Vepřek.

Podle Pavla Hroboně, řídícího partnera poradenské a vzdělávací Advance Healthcare Management Institute, nicméně svůj díl nese i ­špatné řízení nemocnic. „Pohybují se v méně konkurenčním prostředí, trvá déle, než se špatné řízení projeví, a hlavně než se s tím začne něco dělat,“ říká.