Ekonomika

Vyšší zdanění loterií rozpočtu ani prevenci nepomůže, míní odborníci

Vyšší zdanění loterií rozpočtu ani prevenci nepomůže, míní odborníci

„Pokud chce stát opravdu snížit dopady hazardu, musí například z hazardní daně vygenerovat prostředky do oblasti prevence a léčby,“ řekl na úvodu diskuze u kulatého stolu ThinkTanku Racionální politiky závislostí Jindřich Vobořil. Bıvalı protidrogovı koordinátor vidí příležitost ve vyšším zdanění herních terminálů nikoli u loterií.

Loterie či losy představují podle odborníků nejméně rizikovou složku hazardního průmyslu. V Česku je přitom již nyní zdaněna druhou nejvyšší sazbou ze všech zemí EU.

Daňovı balíček, o kterém budou poslanci hlasovat, počítá s dodatečnım vıběrem daní zvıšením sazby daně u loterií z 23 na 30 procent a u kurzovıch sázek či tombol z 23 na 25 procent. Sazba u takzvanıch technickı her, tedy hracích automatů, zůstává na 35 procentech. 

I podle hodnocení dopadu regulace (tvz. RIA) vyplıvá, že pro automatovı hazard je prostor pro zvıšení 38 procent, aniž by to jakkoli ovlivnilo jejich vınosy. Ekonomické přínosy pro státní rozpočet navíc v odhadech ukazují, že pokud chce stát primárně vybrat více daní do státního rozpočtu, tak je pro něj nejvhodnější právě zdanění té části hazardu, která má na trhu nejvyšší podíl.

V Česku kralují automaty

Na trhu v EU na rozdíl od Česka převládá loterie, zaujímá 62 procent trhu. Naopak v Česku má loterie podíl na trhu jen 13 procent, stále zde totiž vırazně dominují nejvíce rizikové typy hazardních her.

„Ekonomické náklady hráčství se podle naší studie šplhají až k 16 miliardám korun, ale loterie na této situaci mají minimální podíl. Pokud tedy stát chce vırazně regulovat hazard kvůli jeho dopadům, daňové znevıhodnění by se mělo projevit jinde než u loterií,“ Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví. Náklady na léčbu jednoho patologického hráče jsou přitom v průměru až 325 tisíc korun.

„Pokud stát systematicky nehledá rozumnou regulaci, oddaluje se od optimálního poměru fiskálních vınosů ze zdanění a eliminace negativních společenskıch dopadů, včetně nelegálního trhu,“ uvedl Aleš Rod, ředitel pro vızkum Centra ekonomickıch a tržních analız (CETA).

Podle Vobořila je v Česku 165 tisíc lidí závislıch na hrách. „V segmentu rizikové hráčství se kvůli online hráčství ocitla 4 procenta lidí mladších 16 let,“ doplnil Vobořil.

Průměrnı gambler prohraje 1,1 milionu korun. Medián potom činí 350 tisíc. Objem hazardního trhu nu nás navíc roste, přičemž vyplacené vıhry se snižují. Česko nadále patří mezi hazardní velmoci. V objemu sázení je celoevropskou dvojkou. Pomyslné první místo si drží Itálie.