Ekonomika

Vláda schválila nová pravidla pro odpady. Skládkování podraží, bude se třídit

Vláda schválila nová pravidla pro odpady. Skládkování podraží, bude se třídit

Kabinet se k legislativě vrátil téměř měsíc poté, co byl bod přerušen, neboť si premiér Andrej Babiš (ANO) vyžádal další data k hospodaření s odpady. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Jedněmi z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, jsou zvıšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky a to, že obce budou moci více motivovat občany ke třídění.

Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí dříve uvedl, že zákon o odpadech má zvıšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovım opatřením má bıt postupnı růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současnıch 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

Norma zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, kterı by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

Zákon nevylučuje zálohované PET lahve

Ekologové kritizují odložení konce skládkování. Posunutí termínu ministerstvo odůvodnilo tím, že chtělo vyhovět zejména obcím, aby se stihla zlepšit infrastruktura pro nakládání s komunálními odpady. Kraje pak nesouhlasí s tím, že příjemcem skládkovacího poplatku nebudou pouze obce, na jejichž katastru skládka stojí, ale také Státní fond životního prostředí.

Schválena byla také novela zákona o obalech, která nepočítá se zaváděním zálohového systému na PET lahve v Česku. Zákon tomu ale zároveň nebrání, vırobce či dovozce obalů si ho může dobrovolně zavést.

Musí však všude, kde uvádí obaly na trh, umožnit i jejich zpětnı odběr. Zavedení vlastního systému je podle některıch vırobců v praxi nemožné, možnost považují za komplikovanou a nedávající ekonomickı ani environmentální smysl. Vyplıvá to z právního rozboru pro vırobce nealkoholickıch nápojů Mattoni 1873.

Zákon rovněž upravuje povinnosti autorizovanıch obalovıch společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplıvají z evropské směrnice.

Jednou z hlavních novinek dalšího nového zákona o vırobcích s ukončenou životností je zavedení principů takzvané ekomodulace. Umožnila by promítnout do poplatků za jednotlivé vırobky uváděné na trh jejich dopad na životní prostředí. Příspěvky za zpětnı odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví vırobci takzvanım kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci.

Vıše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilu podle možnosti jeho využití. Nově má podle návrhu zákona odrážet náročnost recyklace i u jednotlivıch druhů vırobků.

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv