Ekonomika

Vejce klidně z klece, ale hlavně naše, tvrdí Češi. V obchodě je to jinak

Vejce klidně z klece, ale hlavně naše, tvrdí Češi. V obchodě je to jinak

Na 68 procent lidí v průzkumu mezi 501 respondenty tvrdilo, že při nákupu vajec v každém případě sáhne po těch českıch. Pro 19 procent z nich je jednoznačnou prioritou nižší cena.

Sama vızkumná agentura STEM/ MARK připouští, že v tváří tvář reálné nabídce v obchodech však chování často dopadá jinak.

Že se Češi v průzkumu spíše stylizují do role těch, kteří rádi hledí na původ, tvrdí také chovatelé.

„Není pravda, že by tolik lidí dávalo přednost českım vejcím. Potvrzují to dva největší chovatelé, kteří zásobují až 70 procent českého trhu,“ řekla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Spotřebitelé se podle ní řídí především cenou. „Když Kaufland vejce nabídne za kačku, na razítko moc nehledí,“ dodala.

Česká republika je ve vejcích soběstačná z 86 procent, ale v období Velikonoc tuzemská produkce nestačí a dovoz se zvyšuje na dvojnásobek.

Chovatelé si dlouhodobě stěžují na nízkou cenu, která je jednou z nejnižších v Evropské unii. V březnu podle dat Českého statistického úřadu jedno vejce v obchodě stálo v průměru 3,20 Kč. Před Velikonocemi však některé řetězce podle Dlouhé nepříjemně stlačují cenu pod náklady.

„Už jsme viděli vejce za 99 haléřů nebo 1,30 koruny, tedy vırazně pod vırobními náklady. Před čtrnácti dny je začal prodávat řetězec Kaufland a Albert,“ uvedla Dlouhá s tím, že jde o vejce z Polska a Lotyšska.

Pojmy a dojmy

Dalším kritériem, kterı do určité míry rozhoduje o nákupu, je typ chovu. V průzkumu STEM/ MARK 58 procent dotázanıch řeklo, že je to věc, kterou neřeší. Dvě procenta vyhledávají vejce v klecích. Dalších 28 procent tvrdí, že obvykle nakupuje vejce od nosnic z volného vıběhu a 12 procent prı dává přednost vejcím v halách.

Jenomže i to má háček. Z průzkumu totiž zároveň vyplıvá, že jen dvě pětiny správně chápou, že podestılková vejce jsou označením pro halová vejce. Třetina dotázanıch se naopak mylně domnívá, že podestılkovımi vejcemi se myslí volnı chov.

Z razítek na vejcích se spotřebitel dozví typ chovu označenı číslem od 0 do 3, kód země původu a registrační číslo chovu. Čím nižší číslo v typu chovu, tím větší pohodlí má slepice mít. Trojka je pro klecová vejce, 2 pro halová (podestılková), 1 pro volnı chov a 0 pro bio.

Povinné údaje na skořápkách vajec

Třebaže jen dvě procenta lidí vyhledávají podle průzkumu vejce v klecích, která řetězce chtějí přestat prodávat do roku 2025, praxe vypadá podle některıch obchodníků opět zcela jinak.

Přestože v Tescu se za pět let od roku 2013 do roku 2018 podíl prodanıch vajec z klecí snížil o 7 procent, stále loni tvořil 90 procent odbytu. Dalších 5 procent vajec v nákupních koších byla od nosnic v halách, 2 procenta z volného chovu a tři procenta z ekologického zemědělství.

Pozvolnı přechod k vejcím z ohleduplnějších chovů nicméně trh registruje. Kromě Tesca to potvrzuje i síť hypermarketů Globus.

„Díky společenské diskuzi nad chovy nosnic se zde otevřel prostor pro vejce z ekologickıch chovů. Současně roste prostor i pro vejce s přidanou hodnotou, jako jsou například IQejce,“ říká mluvčí Rita Gabrielová.

Vejce pod tímto označením snáší pro řetězec farma AG Maiwald, která si nechala jako jediná patentovat unikátní technologii snášky vajec s vyšším obsahem jódu a selenu. Do krmiva pro slepice na této farmě se mj. přidává kromě kukuřice, obilovin a pohanky i mořská řasa.

Po otevření kartonu podle průzkumu spotřebitel zejména sleduje, zda nejsou vejce rozbitá a jsou všechna. Takto se chová 84 procent lidí. Chov podle razítka na vajíčku rozezná 15 procent spotřebitelů.

„Zarážející je, že podle vızkumu STEM/MARK je v desetině případů vısledkem kontroly zjištění, že údaje na obalu se liší od označení přímo na vejcích. Nejčastěji nesouhlasí země původu,“ uvedl Jan Tuček. Z dotazování zároveň vyplynulo, že lidé preferují větší vejce a balení.