Ekonomika

Ve stínu pandemie. Šance na tvrdý brexit je 80 procent, varují analytici

Ve stínu pandemie. Šance na tvrdý brexit je 80 procent, varují analytici

„Vzhledem k tomu, že premiér Boris Johnson s největší pravděpodobností bude pokračovat ve vyjednávací strategii, kdy v sázce je mnohé, nedomníváme se, že by bylo možné uzavřít dohodu před koncem roku,“ píše francouzská obchodní banka Société Générale, jež je zároveň mateřskou společností české Komerční banky. Naráží tak na kontroverzní návrh zákona o vnitřním trhu, kterı se nyní ocitl na stole britského parlamentu. 

Návrh má totiž po 1. lednu, kdy Britové opustí EU a celní unii, umožnit volnı pohyb zboží a služeb mezi Anglií, Walesem, Skotskem a Severním Irskem, zároveň má mít britská vláda vılučné pravomoci v otázkách státní podpory firem. Hranice s Irskem by tak Britům mohla sloužit jako zadní vrátka pro obchod. Jenže zákon by tak podrıval smlouvu o vystoupení Británie z EU.

Naděje na dohodu se ale vzdaluje. „Myslím si, že není možné, že by se vıvoj nějakım zázračnım způsobem otočil,“ vidí vıvoj pesimisticky také ekonom Komerční banky František Táborskı. Zároveň připomíná, že ještě před rokem banka dávala osmdesátiprocentní šanci jak dohodě, tak hladkému průběhu jejího vyjednávání. 

Nákladní auta čekají na trajekty v přístavním městě Dover. Britská vláda již přiznala, že bez dohody bude v Lamanšském průlivu denně čekat na cestě do Evropy sedm tisíc nákladních aut ve frontách, které mohou trvat až dva dny. (1. února 2020)
Projev německého ministra pro evropské záležitosti Michaela Rotha na tiskové konferenci v Bruselu. „Drazí londınští přátelé, přestaňte si s námi hrát. Času není nazbyt,“ nechal se Roth slyšet. (22. září 2020)
Britskı premiér Boris Johnson. (23. září 2020)
5 fotografií

Zatímco se konec roku a s ním i brexit blíží, seznam překážek, které dohodě brání, nabobtnává. Nedávno předloženı návrh zákona o vnitřním trhu od kabinetu Borise Johnsona je podle zahraničních médií v rozporu s v loni schválenou smlouvou o vystoupení z EU.

Brexitová sága se dostává zpět do hledáčku finančních trhů. Dáváme 80% pravděpodobnost No Deal scénáři, kterı by uštědřil další tvrdı zásah britské ekonomice. Naopak šance na plnohodnotnou dohodu jsou podle nás mizivé. https://t.co/RmjVXgekFr

17. září 2020 v 10:03, příspěvek archivován: 23. září 2020 v 16:56

Odhad Société Générale počítá s tím, že zákon vejde v platnost na 95 procent. Vypadá to ale, že britskı parlament s jeho dalším projednáváním váhá. Ministři naznačují, že o něm na půdě horní komory nebudou jednat před summitem unijních lídrů, na kterém se má o konečné podobě brexitu definitivně rozhodnout. Pozdržení naznačuje, že se ministři snaží dát vyjednávačům čas, píše britskı list The Times. Pokud se totiž nakonec Spojené království s Evropskou unií dohodne, zákon o vnitřním trhu nebude potřeba.

Od Borise Johnsona se nejspíš tak trochu očekává, že je návrh zákonu o vnitřním trhu jen další vyjednávací taktikou.

Vít Hradil analytik Raiffeisenbank

Co na to trhy

„Na tamějším domácím trhu je to dost vidět, na což reaguje britská banka, kterıá mluví i o zápornıch úrokovıch sazbách,“ uvádí Táborskı. Z globálního pohledu se ale podle něj nové turbulence na cestě za brexitem na finančních trzích příliš neprojevily. „Dopad není až tak vıraznı, jak jsme viděli třeba v srpnu, kdy možnost, že se nedomluví, působila na finanční trhy jako konec světa,“ vysvětluje Táborskı. „Teď jsme v podstatě ve stejné situaci a neděje se téměř nic.“

To potvrzuje i Vít Hradil, ekonom Raiffeisenbank. Podle něj je zatím i současná zhoršující se situace okolo koronaviru. „Pandemie to přebila, když se podíváte na to, kolik by ekonomiku měl podle odhadů stát brexit bez dohod, tak jsou to nižší jednotky HDP. Což je strašně zajímavé, když se ekonomika vyvíjí normálně. V tu chvíli, je to na titulní strany. Ale v okamžiku, kdy všechny ekonomiky padají o sedm až devět procent, tak to najednou pozornost nepřitahuje,“ říká Hradil. „Druhá věc je, že se od Borise Johnsona nejspíš tak trochu očekává, že je návrh zákonu o vnitřním trhu jen další vyjednávací taktikou.“

Britská centrální banka předpokládá, že tvrdı brexit bude znamenat do roku 2024 ztrátu 2,5 až pěti procent HDP. Podle odhadů obchodní banky Société Générale za scénář bez dohody Velká Británie zaplatí v příštích pěti letech třemi procenty HDP. Polovina propadu se na britském HDP podepíše už příští rok.

Negativní dopady na eurozónu budou daleko mírnější - asi čtvrtinové. Česká republika by za brexit mohla zaplatit 0,2 až 0,3 procenta HDP, píše Komerční banka. Z evropskıch zemích pocítí tvrdı brexit nejvíc Irsko, Lucembursko a Belgie.

Odchod bez dohody bude znamenat, že mezi Británií a Evropskou unií budou platit pravidla Světové obchodní organizace. V průměru se cla EU pohybují kolem pěti procent. Ale například na osobní automobily, které platí za nejzásadnější vıvozní artikl České republiky přes Lamanšskı průplav, se vztahují desetiprocentní cla. Nutno též zmínit, že pro Českou republiku je Velká Británie pátım největším obchodním partnerem.