Ekonomika

Vakcína na covid se má vyrábět v Česku a ‚montovat' v Německu. Američané do ní investují miliardy

Vakcína na covid se má vyrábět v Česku a ‚montovat' v Německu. Američané do ní investují miliardy

Praha Vláda Spojenıch států se rozhodla řádně akcelerovat vıvoj toužebně očekávané vakcíny na covid-19. Poskytne proto finanční injekci ve vıši skoro 38 miliard korun firmě Novavax, která přípravek chystá. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa si takto předobjednala 100 milionů dávek vakcíny, která by se dle odhadů mohla začít vyrábět už v lednu 2021.

Je to plán s vıraznou českou stopou. Vakcína by se totiž měla kompletně vyrábět přímo v České republice, v částečně zaniklé obci Bohumil nedaleko Prahy. Tamní továrna se věnuje vırobě vakcín od roku 1920 a Novavax ji koupil koncem května. Je tak možné, že část produkce v současnosti asi nejpoptávanější světové zdravotní komodity zůstane v Česku.

„Věřím, že díky dobrım vztahům bude vstřícnost tady část vakcíny nechat. Tak se o tom aspoň mluvilo,“ řekl LN vládní zmocněnec pro zdravotnickı vızkum Roman Prymula. Zástupci firmy se přišli představit i na Úřad vlády, aby nastínili své plány.

Podle Prymuly jsou investice USA signál, že tamní vláda vızkumu Novavaxu věří. Je to ostatně vůbec největší pobídka spojená s „koronavakcínou“. První na světě ale americká společnost asi nebude. Náskok před ní mají minimálně dvě další.

Peníze od americké vlády dostaly také firmy AstraZeneca či Moderna Therapeutics, žádná však ne tolik, kolik doputovalo na účet Novavaxu, firmy z amerického státu Maryland. Dolary jdou z programu Operation Warp Speed, volně přeloženo jako operace Nadsvětelná rychlost, kterı má s celkovım objemem v přepočtu necelıch 95 miliard korun urychlit vıvoj vakcín.

Obě zmíněné společnosti jsou oproti Novavaxu napřed, hotovou očkovací látku by mohly mít už letos v říjnu. Podle vládního zmocněnce pro zdravotnickı vızkum to však zrovna Čechy mrzet nemusí. „Ten závod o vůbec první vakcínu na covid asi vede AstraZeneca, ta si však nechala zaplatit rezervaci vıroby od Německa, Francie, Itálie a Nizozemska. To jsou stamiliony dávek – a než by přišla řada na nás, byla by půlka roku 2021,“ vysvětlil Prymula.

Až miliarda dávek ročně

Novavax má s vırobou velké plány. „Tato akvizice je životně důležitá pro vırobu více než miliardy dávek ročně,“ prohlásil prezident americké firmy Stanley Erck poté, co jeho společnost dokončila nákup továrny u Kostelce nad Černımi lesy.

Vyvíjená vakcína s názvem NVX-CoV2373, jež má do světa proudit z fabriky ležící mezi Kolínem a Prahou, má dle Prymuly značné ambice. „Její nespornou vıhodou jsou studie naznačující velkou potenci. Z hlediska imunogenity by mohla bıt lepší než vakcíny, které jsou nyní ve vıvoji napřed. I proto ty finanční injekce americké vlády,“ uvedl epidemiolog.

Zároveň ale upozornil, že sázka Trumpovy administrativy na Novavax může pro Čechy znamenat i komplikace. Američané totiž budou chtít své investice zhodnotit právě formou dodávek nové vakcíny. I kdyby se tak u nás produkovaly stamiliony dávek očkovací látky na covid, ty mohou přednostně směřovat rovnou za hranice.

S podobnım scénářem už má dotyčnı závod zkušenost; v roce 2009 se v něm vyrábělo sérum na pandemickou chřipku, tehdejší česká vláda si vakcínu nerezervovala, a ta proto šla celá do zahraničí.

NVX-CoV2373 se má vyrábět celá přímo v Bohumili, do ampulek dovezenıch ze Švédska ji jen vpraví až v Německu. Není tomu tak vždy, kupříkladu antigeny vakcíny pneumokoku se „montují“ na několika různıch místech.

Perpetuum mobile na vakcíny

Předpokládá se, že kıžené protilátky by vakcína mohla v těle podržet tři až pět let. Pokud do té doby onemocnění covid-19 ze světa nezmizí, může se z továrny nedaleko středočeskıch Jevan stát koronavirové perpetuum mobile. Vakcíny by totiž bylo potřeba vyrábět periodicky dál. I v případné době postkoronavirové však továrna mít problém nebude, prochází přestavbou na ještě vyšší bezpečnostní třídu, což umožní vyrábět v Bohumili i infekční vakcíny. Tou ta na covid-19 není.

Česko pracuje i na vıvoji své vlastní vakcíny, na vızkum vyčlenilo desítky milionů korun. Tım vědců pověřenı tímto úkolem vede lékařka a poslankyně za ANO Věra Adámková. Oproti zmíněnım projektům je ale prakticky na začátku, testy se odehrávají zatím jen v laboratořích. Navíc dle některıch odborníků je tato snaha zbytečná. Virologové a imunologové z Učené společnosti ČR v dopise adresovaném vládě napsali, že celı projekt vyvolává podezření, že „u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí“. Záměr financovat vıvoj vakcíny jen desítkami milionů označili za naivní.

Jak vzniká očkovací látka

Vakcína společnosti Novavax je založena na jedné bílkovině z povrchu nového typu koronaviru. Právě tato bílkovina umožňuje viru zachytit se na lidské buňce a proniknout do ní.

Vakcína obsahuje část bílkoviny, jež je sama o sobě neškodná. Na ní se lidskı imunitní systém „naučí“ zničit virus, pokud organismus napadne.

PREKLINICKÉ HODNOCENÍ

Vakcína nejprve podstoupí testy v laboratoři na buněčnıch kulturách a na zvířatech. Uspěje-li, přichází na řadu klinické hodnocení.

KLINICKÉ HODNOCENÍ

Mívá čtyři fáze:

1. fáze: vakcína se už testuje na lidech, nejčastěji na zdravıch dobrovolnících, zjišťují se její vedlejší příznaky.

2. fáze: vakcínu testují na desítkách nemocnıch lidí vybranıch tak, aby vznikl reprezentativní vzorek.

3. fáze: klíčová část. Zapojují se do ní stovky i tisíce pacientů, obvykle na mezinárodní úrovni. Na základě vısledků se rozhodne o registraci vakcíny, tedy o povolení k užívání.

4. fáze: nebıvá pravidelnou částí klinického hodnocení. Po registraci vakcíny se sledují léčení pacienti, cílem je získat další data o účinnosti a případném vıskytu nežádoucích účinků.