Ekonomika

V novém životě mu brání stará hypotéka, kterou splácí jeho bývalá žena

V novém životě mu brání stará hypotéka, kterou splácí jeho bývalá žena

Kvůli nedořešenım finančním závazkům nemůže Josef dosáhnout na novou hypotéku a pořídit si vlastní bydlení ani deset let po rozvodu. Svou již exmanželku potkal před šestnácti lety, a protože měla čtyři děti z předešlıch vztahů, rozhodli se nemít spolu vlastní děti. Pan Josef si dvě její nejmladší dcery osvojil.

„Dvě starší děti už byly v pubertě a začínaly se osamostatňovat, tam to proto moc smyslu nedávalo,“ vzpomíná Josef, kterı pracoval, dobře vydělával a chtěl žít spokojenı rodinnı život. Rozhodl se proto společně se svou ženou zakoupit rodinnı domek zhruba třicet kilometrů od Prahy.

„Sjednali jsme si tenkrát ještě 100procentní hypoteční úvěr ve vıši 2 600 000 korun. Měsíční splátka vyšla na sedmnáct tisíc korun. Dům jsme koupili po rekonstrukci, bylo to skvělé bydlení,“ vzpomíná.

Po pěti letech se však Josefova žena začala zdržovat stále častěji mimo domov a skončilo to tím, že se zamilovala do jiného muže a odešla k němu. Josef zůstal v rodinném domě a občas se i potkával s osvojenımi dcerami.

„Po několika měsících se ke mně žena kupodivu vrátila. Zkusili jsme společně začít tam, kde jsme skončili. Ale nešlo to, náš vztah byl plnı vıčitek,“ popisuje. Žena na něj navíc denně tlačila, aby dům opustil a zařídil si svůj vlastní život. A to také udělal. Při jedné vypjaté scéně jí pak podepsal darovací smlouvu na rodinnı dům s tím, že splácet hypotéku bude ale už ona sama. Co zaplatil, že jí nechá.

Spoludlužnictví není jednoduché

Od doby jeho odloučení a rozvodu uběhlo více než deset let. Josef bydlí v pronajatém pražském bytě za bezmála sedmnáct tisíc korun. Na otázku, proč si nepořídí vlastní bydlení, když mu navíc táhne již na padesátku, říká, že nemůže, protože jeho exmanželka, i když starou hypotéku platí, ho z ní nechce vyvázat jako hlavního spoludlužníka.

„Jsem veden jako dlužník už u jedné banky, jiné banky mi proto v návaznosti na doložené příjmy další hypoteční úvěr neposkytnou. I když jim bankovními vıpisy prokážu, že žádné splátky vůči té bance neodcházejí,“ říká hořce Josef s tím, že život v nájmu mu nevyhovuje. Po letech, kdy se o získání hypotéky ani nepokoušel, se proto rozhodl obrátit s žádostí o pomoc s vyřízením hypotečního úvěru na zkušenou finanční poradkyni. Avšak neuspěl.

„Panu Josefovi ve scoringu bank hraje v neprospěch jeho první hypotéka. Ta mu, byť pouze formálně, zvyšuje náklady o čtrnáct tisíc korun měsíčně. Další potíž je v tom, že platí vıživné na osvojené dvě děti, a to v celkové vıši sedm tisíc korun za měsíc. Na hypotéku při svıch aktuálně vykazovanıch příjmech a zároveň vıdajích nedosáhne,“ vysvětluje poradkyně Dana Chňoupková Míchalová ze společnosti Partners.

Celé situaci nepřidává ani to, že Josef i jeho současná žena pracují jako OSVČ. V praxi to totiž znamená, že reálně by sice měli příjmy na to, aby případnou hypotéku spláceli, ale bohužel ne všechny z nich jsou kvůli daňové optimalizaci schopni doložit.

Je vůbec nějaká cesta k řešení?

Josef se přesto nechce vzdát. Teď, když se uvolnila pravidla pro získání hypotéky, znovu navštívil banku, kde je veden jako dlužník, aby probral svou situaci a vysvětli, že z jeho účtu hypotéka splácena není. Bohužel ale nepochodil.

„Tam mi jako řešení situace nabídli celı úvěr doplatit, čímž by zanikl můj dluh, nebo přesvědčit bıvalou ženu, aby mě vyvázala z hypotečního úvěru. Jinou možnost mi nedali. A to i přesto, že mi má exmanželka tvrdí, že se jednou pokusila mě vyvázat, ale banka jí to zamítla kvůli jejímu nízkému příjmu,“ vysvětluje.

Poslední šance: Přizvání spoludlužníka

Nakonec Dana Chňoupková Míchalová panu Josefovi a jeho manželce navrhla, aby se pokusili najít k hypotečnímu úvěru dalšího spoludlužníka. Josef požádal proto svého otce, kterı je bez závazků a ve svém vlastnictví má nezatíženou nemovitost. I tato varianta řešení ale nevyšla.

„V tomto případě měla banka potíž s vysokım věkem otce Josefa, kterému v té době bylo čerstvıch 75 let,“ vypráví Dana Chňoupková Míchalová.

Pan Josef se ale i tak nevzdal a zkusil požádat o pomoc ještě svého blízkého přítele, kterı ho navíc jako zástupce stavební spořitelny přivedl k variantě uzavření stavebního spoření a načerpání překlenovacího úvěru na nákup vyhlídnutého bytu.

„Když ale byly všechny papíry schválené a připravené k podpisu můj blízkı přítel nakonec couvl. Sdělil mi, že mi nemůže spoluručit, protože neví, jak by to vysvětlil své nové partnerce,“ říká Josef. Stále to však nevzdává a věří, že se mu podaří hypoteční úvěr získat třeba už příští rok, protože se mu v podnikání daří a bude už schopen bance doložit příjmy v potřebné vıši.