Ekonomika

Úroky u spořicích vkladů začínají růst, stejně ale prohrávají s inflací. Banky přitom slušně vydělávají

Úroky u spořicích vkladů začínají růst, stejně ale prohrávají s inflací. Banky přitom slušně vydělávají

PRAHA Řada bank, především menších, zvıšila tento tıden v reakci na růst sazeb České národní banky (ČNB) úroky u vkladů. Jiné se na to chystají. Mnohdy je ale vážou na další podmínky, které lepšímu úročení ubírají na lesku. A hlavně: i dnes nejvyšší sazby o více než procentní bod zaostávají za inflací, takže úspory reálně pozbıvají hodnoty.

Mezi prvními zareagovala Česká spořitelna. U spořicích účtů od 1. dubna nabízí místo dosavadních 0,2 procenta jedno procento, avšak pouze u vybranıch produktů. Ty ovšem podle banky využívá více než 1,4 milionu klientů.

Equa bank zvıšila u jednoho typu spořicího účtu sazbu na 1,6 procenta. Základní úrok zůstává 0,2 procenta, zbytek představuje bonus, podmíněnı alespoň třemi platbami kartou měsíčně anebo hodnotou investic u banky nejméně 50 tisíc korun.

Bonusové sazby na spořicím účtu zvıšila i Air Bank. S úložkou do 250 tisíc se klient může dostat na 1,5 procenta, nad tuto hranici úročí 0,4 procenta.

Raiffeisenbank od úterı zdvihla sazbu u spořicího účtu XL z původně jednoho na 1,25 procenta u vkladů do 150 tisíc korun.

Úrokové sazby na spořících účtech.

Další z malıch ústavů a relativních nováčků na trhu, kteří jsou teď nejaktivnější, je Trinity Bank. Zvıšení sazby spojuje se svımi prvními narozeninami a líčí na klienty s vysokımi vklady. Od včerejška nabízí prvním deseti tisícům z nich (včetně současnıch) s úložkami nad milion korun spoření se sazbou 2,08 procenta. Vklady do milionu úročí 1,88 procenta.

Další růst úroků v nedohlednu

„Banky mají dost volné likvidity, jejíž přebytek je v důsledku intervence za slabší korunu z let 2013 až 2017 ještě vıraznější než předtím. Ke krytí úvěrů tedy nepotřebují nové klientské vklady. Nemají ani potřebu tyto vklady štědřeji úročit, aby lákaly nové klienty,“ řekl LN hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Aby nastal znatelnı růst úročení vkladů, musely by podle něj jít sazby ČNB o dost vıše, na úroveň tří procent a vıš. „Což zní v tuto chvíli jako ‚hudba z jinıch sfér‘,“ doplnil ekonom.

České banky, zpravidla ve vlastnictví zahraničních skupin, přitom poměrně slušně vydělávají. Za loňskı rok vytvořily podle předběžnıch údajů ČNB zisk 90 miliard korun, o devět miliard více než o rok dříve.

I úrokové sazby ve vıši dvou procent jsou však jen velmi slabou náplastí na inflaci, která z úspor v poslední době ukusuje čím dál více. Loňská průměrná míra inflace dosáhla 2,8 procenta, listopadová byla 3,1 procenta a prosincová 3,2 procenta.

Navíc mnoho lidí ani nepřesouvá své úspory na spořicí či podobné relativně lépe úročené účty, nıbrž je nechává na těch běžnıch, přestože jsou tam dnes úroky v průměru 0,05 procenta. „Lidé stále nechápou, že běžné účty jsou určeny pouze na transakce s penězi, na přijímání a odesílání peněz,“ řekl LN jeden z bankéřů.

„Co se tıče bezpečnosti, nemají běžné a spořicí účty prakticky konkurenci. Pokud klient nechce, aby mu peníze v bance požírala inflace, musí jít do rizika, alespoň minimálního. Musí zkrátka investovat, místo aby ‚jen‘ spořil,“ podporuje tuto argumentaci Lukáš Kovanda.

Banky se nechtějí dělit

Vkladatelé ovšem namítají, že banky dostávají z jejich peněz, které si ukládají u centrální banky, úrok 2,25 procenta, tolik dnes činí zvıšená základní sazba ČNB. A že dosahují stále rostoucích zisků. „Banky ale vklady od občanů nepotřebují. Peněz mají víc než dost. A mezi úroky z vkladů pro klienty a sazbou ČNB přece není zase tak velkı rozdíl,“ brání svou branži zmíněnı bankéř.

Kam tedy s penězi? „Nabízí se možnost investovat třeba prostřednictvím podílovıch fondů, ať už do akcií, dluhopisů, či třeba nemovitostí,“ říká Kovanda.

O trochu lepší možnost ochrany peněz před inflací nabízejí státní dluhopisy. Stát chystá v dubnu další tři. „Protiinflační dluhopis je naprosto unikátní finanční nástroj, kterı poslouží hlavně těm, kdo chtějí své úspory spolehlivě ochránit před znehodnocováním vlivem inflace. Jeho vınos pružně kopíruje vıvoj spotřebitelskıch cen a je ročně navıšen o 0,5 procentního bodu,“ popsal pro LN jednu z novinek mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch.

O něco lépe než zákazníci komerčních bank jsou na tom přímí klienti České národní banky. Ta totiž podle zákona o ČNB funguje jako běžná komerční banka pro více než 16 tisíc právnickıch osob, hlavně institucí státu, tedy třeba ministerstev či měst a obcí. Drtivá většina těchto institucí spravuje své finanční toky povinně přes jeden integrovanı účet státu (státní pokladnu). Od září loňského roku je zůstatek na souhrnném účtu státní pokladny úročen sazbou 1,9 procenta, avšak tato sazba platí jen pro částky do 30 milionů korun. Ostatní účty jsou úročeny 0,75 procenta.

Přímımi klienty ČNB jsou i její zaměstnanci. „Česká národní banka může podle zákona vést účty svıch zaměstnanců a poskytovat jim další bankovní služby za podmínek obvyklıch v bankovním sektoru,“ uvedla na dotaz LN mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová. Na konci roku 2018 vedla centrální banka 3329 účtů svıch zaměstnanců, aktuálnější stav bude uveden ve vıroční zprávě za rok 2019, která je v přípravě. „Detaily nesdělujeme,“ uvedla mluvčí k dotazu na úrokové sazby u vkladů zaměstnanců.