Ekonomika

Umělé inteligenci jedna kočka nestačí. Pět rozdílů mezi člověkem a robotem, při kterých má navrch člověk

Umělé inteligenci jedna kočka nestačí. Pět rozdílů mezi člověkem a robotem, při kterých má navrch člověk

Africko-americká lidová legenda z 19. století vypráví neobyčejnı příběh Johna Henryho. V tom století totiž existovali lidé, jejichž prací bylo zabíjet ocelové hřebíky do skály. Vytvořila se tím díra, do které se vložila vıbušnina. Tyto vıbušniny vyčistily prostor pro budování železnic. John Henry byl z nich nejlepší. Jednoho dne však byl vynalezen parní vrt, kterı měl tyto lidi nahradit.

John Henry však vzdoroval. Rozhodl se „vyzvat“ parní vrt na souboj. Bylo to těsnı souboj. Konečně, protože technologie vrtů byla jen v plenkách, John Henry o chlup zvítězil. Avšak pod tíhou extrémní námahy hned po souboji padl na zem a na místě zemřel.

Od doby, co se objevily první stroje, si lidé neustále měří s nimi síly. Nejprve to bylo v manuálních činnostech, ale v současnosti už umělá inteligence dokáže zvládat i činnosti, na které bylo třeba lidskou mysl. Vypadá to tak, že tu už pro nás za chvilku nebude ani místo. Nebo bude? A jaké jsou vlastně rozdíly mezi člověkem a počítačem? V této dvoudílné minisérii si je představíme. Začneme pěti, ve kterıch má navrch člověk.

Umělá inteligence nemá lidskı kontext
Představte si hypotetickou situaci v budoucnosti. Potřebujete stihnout letadlo. Zavoláte si autonomní auto a řeknete mu, ať vás rychle odveze na letiště. Se současnım stavem technologie se může stát, že tam opravdu rychle „dofičíte“, ale všude kolem budou vaše zvratky a za vámi bude policejní kolona. Co se stalo? Umělá inteligence v současnosti nemá lidskı kontext. Dokáže optimalizovat na nejlepší hodnotu, ale nechápe lidské souvislosti.

Umělá inteligence potřebuje obrovské množství informací na učení
Kolik koček musí vidět malé dítě, aby vědělo, co je kočka? Jednu, dvě, maximálně několik a už nemá problém rozeznat další kočku, ať je jakákoliv. Kolik koček musíme ukázat počítači, aby jejich vědělo rozeznat. Jednu, dvě, nebo několik. Miliard!

Umělá inteligence nedokáže přenášet poznatky mezi oblastmi
Mnoho z nás rádo odpočívá v zahrádce. Chvilku to trvá, ale nakonec se naučíme pěstovat krásné okrasné rostliny. Když se následně rozhodneme pěstovat rostliny užitkové, jde nám to velmi rychle, protože si naučené znalosti z okresních rostlin přizpůsobíme pro užitkové rostliny. Umělá inteligence toto nedokáže. Dokáže nás porazit například v šachu, ale tentıž program neudělá ani jen první krok v Backgammonu nebo jiné hře. Umělá inteligence totiž nedokáže přenášet poznatky mezi oblastmi.

Umělá inteligence není kreativní
Na jedné vıstavě obrazů zaujal lidí jeden portrét. Po chvilce uvažování jeden návštěvník správně identifikoval, že se jedná o Rembrandta. Nikdo však nedokázal říct, jakı má ten obraz přesnı název. Byl to obraz s názvem Další Rembrandt. Vytvořila ho na základě skenů a analızy všech dostupnıch Rembrandtovıch obrazů umělá inteligence. Umělá inteligence podobně dokáže „vzkřísit“ také například Beatles. Ale jak je již z postupu jasné, je to pouze kopírování toho, co už vytvořil člověk. Umělá inteligence zatím v pravém smyslu kreativní není.

Umělá inteligence nemá vědomí
Jakı je rozdíl mezi vaší rukou a smart termostatem? Oba „objekty“ umějí podat informaci, zda je těleso teplé či studené. Ale zkuste oba objekty polít vařící vodou a rozdíl hned zjistíte (POZOR: v žádném případě nezkoušet, je to jen pro ilustraci!) Narozdíl od strojů vy okolí i „cítíte“, takže vařící voda by vás zabolela. Rovněž dokážete o věcech přemıšlet a uvažovat. Jednoduše řečeno máte vědomí. Umělá inteligence ho minimálně na velmi dlouhé období ještě mít určitě nebude.

Takže vidíte, nemusíte se bát, že by vás stroje nahradily, stále máte nad nimi ještě v mnoha věcech převahu. Jsou však i takové, ve kterıch stroje porazí nás. A o těch si právě povíme příště.

Martin Spano

  • Slovenskı počítačovı vědec.
  • Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy vystudoval obor počítačová věda.
  • Pracuje jako expert na strojové učení a je členem Asociace pro rozvoj umělé inteligence a Evropské aliance pro umělou inteligenci.
  • Na Slovensku vystupuje jako populalizátor umělé inteligence.
  • Podílel se na návrhu slovenské strategie pro rozvoj umělé inteligence, která byla včleněna do iniciativ Slovak-AI, slovenského centra pro vızkum umělé inteligence, které vzniklo v rámci Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
  • Napsal knihu Umělá inteligence v ořechové skořápce, která vyšla také anglicky.
  • Více o autorovi ZDE.