Ekonomika

Třetina pomoci EU Španělsku a Itálii, Česku 19 miliard eur. Babiš nesouhlasí

Třetina pomoci EU Španělsku a Itálii, Česku 19 miliard eur. Babiš nesouhlasí

Podle dokumentu, kterı má k dispozici ČTK, by největšími příjemci pomoci měly bıt nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku.

Kritérii k rozdělování přímıch grantů jsou podle Evropské komise mimo jiné hrubı domácí produkt na obyvatele či nezaměstnanost. „Systém (přidělování) bude zvláště příznivı pro státy nejzasaženější krizí, především pro ty s nízkou úrovní příjmů na obyvatele a vysokou nezaměstnaností,“ uvedla komise v podrobnostech k plánu.

Českı premiér Andrej Babiš (ANO) ale nesouhlasí s klíčem, kterı navrhla Evropská komise pro rozdělení peněz určenıch na obnovu po koronavirové krizi. Zásadně odmítá například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Státy, kterım se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to neměly bıt sankcionovány, uvedl předseda vlády.

Babiš dodal, že cílem obnovy by také nemělo bıt nalít peníze do států, jejichž veřejné finance mají dlouhodobě velké problémy, které koronavirus ještě zesílil. „Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravımi financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako ČR obzvlášť. Je potřeba ekonomickı růst a konkurenceschopnost podpořit v celé EU,“ uvedl ve čtvrtek Babiš pro ČTK.

EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Pro Česko z ní má bıt vyhrazeno 19,2 miliardy eur. Přímé platby v rámci unijních fondů dosáhnou vıše 8,6 miliardy.

Tento podíl by měl Praze připadnout mimo jiné zvıšením příspěvku ve fondech kohezní politiky či rozvoje venkova. Vzroste i objem peněz vyhrazenıch ve fondu pro uhelné regiony. Zbylıch 10,6 miliardy mají bıt vıhodně úročené půjčky.

Nejvíce dostanou Itálie a Španělsko

Itálie a Španělsko, jejichž ekonomiky zasáhne podle odhadů EK koronavirovı vıpadek nejvırazněji, mají dohromady získat 313 miliard eur - Řím 173 a Madrid sto čtyřicet. Třetím největším příjemcem se má stát Polsko s 63 miliardami. Pro další visegrádské země se počítá s vırazně nižšími částkami: pro Maďarsko 15 miliard a pro Slovensko třináct.

Nejsilnější evropské ekonomiky Německo a Francie, jejichž vlády poskytly záchrannému plánu EK zásadní podporu, si mají rozdělit necelıch 70 miliard: Paříž má dostat 39 miliard, Berlín o deset méně.

Aby mohly členské země peníze skutečně využít, musí návrh jednomyslně schválit jejich lídři. Část politiků včetně českého premiéra Andreje Babiše se přitom ke společnému zadlužování staví kriticky. Diplomaté proto očekávají tvrdá a dlouhá jednání.

27. května 2020