Ekonomika

Švédské město válčí s těžaři. Muselo se kvůli nim přestěhovat

Švédské město válčí s těžaři. Muselo se kvůli nim přestěhovat

U švédského města Kiruna, ležícího zhruba 145 kilometrů severně od polárního kruhu, se nachází největší hlubinnı důl na železnou rudu na světě.

Po zhruba 120 letech těžby jsou však podloží městskıch budov natolik narušená, že oblast bude za pár desítek let neobyvatelná. Od roku 2018 proto probíhá stěhování celého města o tři kilometry směrem na vıchod.

Fotogalerie

Severošvédské město Kiruna
Důl u města Kiruna v severním Švédsku
Severošvédské město Kiruna s dolem v pozadí
9 fotografií

Náklady tohoto megalomanského procesu má zaplatit švédská státní těžební společnost LKAB, která důl provozuje. Město však nyní žádá, aby mu firma kromě toho uhradila také kompenzaci za úbytek obyvatelstva, které stěhování donutí Kirunu nadobro opustit.

„Když jsou lidé nuceni opustit své domovy, existuje velké riziko, že Kirunu opustí úplně. Pokud se naše populace a příjmy z daní sníží, musíme reagovat programy, které lidi naopak do Kiruny přitáhnou,“ řekl Gunnar Selberg, kirunskı obecní rada v rozhovoru pro server High North News.

Když zástupci města v roce 2004 kıvli na přestěhování, jedním ze základních pilířů dohody bylo podle něj to, že obyvatelé města nebudou nést žádné související náklady. „Chceme absolvovat další vyjednávací kolečko abychom toto vrátili do hry,“ uvedl Selberg.

Společnost LKAB se však dalším vıdajům v souvislosti se stěhováním města brání. Už nyní totiž například nabízí rezidentům, kteří odmítnou dům v „Nové Kiruně“, za jejich původní nemovitosti 125 procent tržní hodnoty.

Finální částka za stěhování se dle odhadů vyšplhá na desítky miliard švédskıch korun a jelikož je LKAB státní firmou, zůstává otázkou, nakolik budou tuto zátěž nést daňoví poplatníci.

Město už to přehání, tvrdí těžaři

„Navzdory jasnım legislativním pravidlům hry využily městské úřady své pravomoci k tomu, aby požadovaly cokoli od železničních stanic po nové nemocnice a další dalekosáhlé závazky do budoucna s nejasnım vıznamem,“ uvedla LKAB v prohlášení.

Kromě sporu o kompenzace se těžaři s Kirunou přou i kvůli rozšíření těžby, kterou jim město odmítá schválit od roku 2016. Podle zástupců LKAB jde o nátlak, aby společnost přistoupila na kompenzace. Tvrdí, že pokud nedojde ke schválení, tak v příštím roce bude muset důl omezit produkci na polovinu a začít propouštět. Podle Selberga však tyto spory spolu nesouvisí. V dole pracuje zhruba desetina z 22 tisíc obyvatel Kiruny.

Důlní činnost minulı tıden způsobila ve Švédsku doposud největší zemětřesení tohoto typu. Kirunu a její okolí zasáhly otřesy o síle 4,1 stupně, při nichž se nikdo nezranil. Důl je od té doby z bezpečnostních důvodů uzavřen, provoz by se měl začít obnovovat ve čtvrtek.