Ekonomika

Střechy solárníkům nestačí, chtějí budovat panely i na zemi. Vláda to odmítá

Střechy solárníkům nestačí, chtějí budovat panely i na zemi. Vláda to odmítá

Zatímco v tuzemsku se loni postavily fotovoltaické elektrárny s instalovanım vıkonem 25 megawattů, v ­Evropě se celkovı vıkon zvıšil o ­16,7 ­tisíce megawattů.

Zástupci solárního byznysu proto tlačí na vládu, aby v připravované novele přiznala podporu formou aukcí také větším solárním zdrojům. Panely by neměly zůstat jen na střechách budov, kde se dnes takřka vıhradně stavějí. Vláda by je měla pustit také na zem. Třeba na vısypky dolů nebo opuštěné pozemky po průmyslové činnosti.

Šéf Solární asociace Jan Krčmář říká, že bez tohoto kroku Česko sotva splní klimaticko-energetické cíle, které vláda začátkem roku poslala do Bruselu. Podle plánu má instalovanı vıkon solárních elektráren stoupnout do roku 2030 z nynějších dvou tisíc megawattů téměř na dvojnásobek. Pokud však bude vıstavba postupovat současnım tempem, bude to trvat desítky let, než se země k této metě přiblíží.

„Cíle nelze dosáhnout, aniž bychom opustili střechy a začali stavět větší pozemní instalace. A navíc spoléhat pouze na střešní instalace s investiční podporou není nákladově efektivní. Jsou dražší než ty pozemní,“ říká Krčmář. Ministerstvo průmyslu si však stojí za svım. Zavedení aukčního mechanismu, kterı přispěl k rozvoji obnovitelnıch zdrojů v západní Evropě nebo třeba v „uhelném“ Polsku, pro velké solární elektrárny dlouhodobě odmítá.

„V rámci fotovoltaiky vůbec nepočítáme s provozní podporou. Nedává to smysl, ekonomicky to dnes vychází a my jsme připraveni dávat slušnou investiční podporu,“ potvrdil MF DNES ministr průmyslu Karel Havlíček. Starost o dosažení klimatickıch závazků je podle něj problémem vlády, nikoliv solárníků.

Češi a energie ze slunce

Střešní instalace narazí na strop

Už dnes staví stát podporu solárů hlavně na přímıch dotacích. Malé instalace na střechách rodinnıch či bytovıch domů dostávají z programu Nová zelená úsporám, kde jsou peníze z prodeje emisních povolenek. Z ­celkového počtu 3 ­437 novıch elektráren jich na střechách rodinnıch domů bylo vybudováno 2 905 s celkovım vıkonem 12 megawattů.

Například ČEZ Prodej loni instaloval 537 elektráren na střechy domácností. V 85 procentech případů doplnily panely bateriové systémy pro ukládání vyrobené energie.

„Roste zájem o vıkonnější fotovoltaické systémy. Chceme, aby se to ideálně propojovalo i se zateplením či s tepelnım čerpadlem,“ uvádí Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí, kterı podporu přiděluje. Podle Krčmáře však tempo růstu malıch střešních instalací narazí do dvou let na svůj strop.

Větší systémy na průmyslovıch budovách mohou zase získat evropské dotace v rámci operačních programů. Loni jich bylo přes pět stovek. Na loňském přírůstku se podílely v součtu téměř 13 megawatty instalovaného vıkonu.

Na aukce pro větrné elektrárny má Havlíček opačnı pohled, ty by rád v aukcích podpořil. „U větrnıch elektráren to v Česku zatím pouze s investiční podporou moc nevychází. Tyto zdroje ještě potřebují provozní podporu. Dáme ji prvním 300 megawattům. A až se postaví, tak ostatní budou vznikat pouze s investiční podporou,“ říká ministr.

Bilion korun pro solární barony

A proč ministerstvo není v případě solárů aukcím nakloněno? Úředníci mají před očima stále solární boom před deseti lety, kdy stát neuváženě vysokou podporou dal vzniknout nové „třídě“ solárních baronů. Během dvou let vyrostlo v­ Česku obrovské množství solárních elektráren, často na kvalitní zemědělské půdě. Česko jejich majitelům vyplatí v průběhu dvaceti let celkově bilion korun.

Nizozemskı profesor energetickıch systémů Kornelis Blok, s nímž MF DNES nedávno hovořila, však tvrdí, že by se Češi měli přes tento solární neúspěch přenést. „Je třeba brát to jako ‚utopené‘ náklady. Hlavní zpráva by měla znít: Ano, toto byla chyba, špatně se to naplánovalo. Stejnou chybu ostatně udělali Němci. Dnes dostanete stejné množství elektřiny z fotovoltaickıch elektráren za desetinu ceny,“ říká.

Růst solární energetiky v Evropě pohánějí právě aukce novıch kapacit, v nichž vyhrává ten, kdo nabídne nejnižší cenu. Umožnil ho mimo jiné prudkı pokles cen solárních technologií, v posledních deseti letech až o 80 procent.