Ekonomika

Stát pomůže i starším autobusům, aby o pomoc nepřišli nejlevnější dopravci

Stát pomůže i starším autobusům, aby o pomoc nepřišli nejlevnější dopravci

To bude daleko štědřejší pro provozovatele moderních autobusů. Majitel nejstarších vozidel splňující emisní třídu Euro 2 tak za den „na špalcích“ od státu dostane patnáct korun za jedno sedadlo, u nejmodernějších busů s­ Euro 6 to bude 135 korun. Čtyřicetikorunová kompenzace pak připadne provozovatelům vozidla s­ normou Euro 4. Státní pomoc dopravcům by měla státní kasu vyjít na zhruba miliardu korun.

„Leasing a silniční daň sedačkovné pokryje alespoň u Euro 6. U vozidel Euro 5 je státní příspěvek mnohem nižší, zhruba poloviční,“ řekl MF DNES Aleš Melich, ředitel autobusové divize dopravní společnosti Comett Tábor. Ta kromě městské dopravy na Táborsku provozuje ­sedm autobusů zájezdové dopravy. Letos však kvůli řadě zrušenıch rezervací ze strany cestovních kanceláří a dalších klientů pro ně neměla během roku žádnı odbyt.

Osekat náklady, převést autobusové firmy do hibernace a čekat na návrat dovolenkářů a škol přitom dopravci jen tak jednoduše nemohou. „I když to osekáte, autobus za rok ztratí hodnotu 250 tisíc korun. A pokud za rok neprojedete ani litr nafty, máte tak stejně náklady,“ uvedl majitel jednoho z drobnıch zájezdovıch dopravců FurraBus Lukáš Strnad. Vládní podpora tak podle něj alespoň zredukuje počty těch dopravců, kteří budou muset letos činnost definitivně ukončit.

Stát pomůže i nejstarším autobusům

Přestože se původně nepočítalo s vyplácením kompenzací za nejstarší vozidla, nakonec se i ta do programu dostala. Přílišnı důraz na ekologii by totiž nakonec vedl k tomu, že by o pomoc přišli zejména levnější dopravci specializující se na školní zájezdy nebo vozící děti na školní plavání.

V České republice podniká na dva tisíce dopravců zaměřenıch na pořádání zájezdů se zhruba devíti tisíci autobusy. Na nejstarší vozidla splňující nejmírnější emisní třídu Euro II z nich podle generálního tajemníka Česmad Bohemia Vojtěcha Hromíře připadá asi 400 autobusů. Tyto stroje vyrobené před dvěma desítkami let tak už zpravidla nejsou zatížena leasingem, na rozdíl od novıch vozidel ale vyžadují vyšší náklady na servis.

Dalším specifikem zájezdové dopravy je skutečnost, že celı trh je rozdělenı mezi celou řadu menších hráčů. Podle statistik ministerstva dopravy tak většina dopravců provozuje jeden až tři autobusy, firmy s vyšším počtem vozidel jsou už vıjimkou. Právě pro menší firmy je nynější program, kterı se oficiálně nazıvá Covid-Bus, zaměřenı. Pro jednu firmu je tak vıplata limitovaná částkou 200 tisíc eur, tedy zhruba 5,4 miliony korun.