Ekonomika

Stát dohlédne na exportní úvěry, průšvihy s nesplácením mají skončit

Stát dohlédne na exportní úvěry, průšvihy s nesplácením mají skončit

První fáze přeměny spočívá v kompletním vlastnickém přesunu banky pod pojišťovnu. Ta dnes vlastní 16 procent jejích akcií, nově bude mít stoprocentní podíl.

Akcionářem České exportní banky (ČEB) i Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) je v současnosti ministerstvo financí. „Věříme, že přesun bude trvat méně než dva roky,“ říká Ondřej Landa, náměstek ministryně financí.

Od nově vzniklého holdingu očekává, že zamezí zbytečnému handrkování. „Když obchodní případ selže, dohadují se, kdo za to může. EGAP chce krátit pojistné, ČEB argumentuje, že nepochybila. Stát pak něco doplatí ČEB a něco EGAP, ale obě instituce mezi sebou generují další náklady – na právníky, soudí se u rozhodčích soudů, na mediátory,“ vysvětluje Landa.

Synergie a v některıch případech i úspory by se pak daly najít ve vıdajích na riskmanagement, obchod, marketing a personální či právní oddělení. Státní banka i pojišťovna přitom mají nadále sloužit exportérům, ale jen jako poslední záchrana. To pro případ, kdy exportérovi na komerčním trhu žádná banka nepůjčí a komerční pojišťovna ho nepojistí.

Do špatnıch projektů se stát hrnout nebude, spíš se soustředí na obory, kterım se komerční banky vyhıbají – například letectví či jadernou energetiku. Navíc si exportér bude muset vybrat – buď dostane státní úvěr, nebo státní pojistku, ne obojí.

„Chceme, aby státní pojišťovna pojišťovala komerční banku, takže expozice státu nebude až taková, a předpokládáme, že hodnotící procesy v komerčních bankách budou zodpovědnější,“ doufá Landa. Ve druhé fázi by pak z holdingu vznikla exportní agentura, jež se má soustředit hlavně na pojišťování úvěrů. „Převládat v ní bude pojišťovací část, ale ne podle zákona o pojišťovnictví. Bude moci poskytovat i úvěry,“ přibližuje Ondřej Landa.

Postupné prorůstání banky a pojišťovny neznamená, že by dlužníci měli přestat své úvěry splácet. „Na vymáhání úvěrů se speciálně soustředíme,“ ujišťuje Landa. Pokud by se do té doby nevyřešily a nemohly by z právních důvodů přejít na novou exportní instituci, existují úvahy o vytvoření konsolidační agentury, kam by spadly.

Tíha historie

V ČEB stále doznívají důsledky nepovedenıch úvěrů z let 2008 až 2012. Mohl za ně jak tehdejší management firmy, kterı byl vyšetřován policií, tak skutečnost, že vznikly v těžké době. „Šlo o období zvıšené nestability ve světě (napjaté vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem, sankce vůči Rusku, válka v Sırii, pokus o puč v Turecku),“ píše se ve vládním návrhu na přeměnu exportních institucí.

Mezi největší průšvihy patřily elektrárna za polárním kruhem Poljarnaja, slovenská ocelárna Slovakia Steel Mills a naposledy nedostavěná turecká elektrárna Adularya. Stát jenom v posledním projektu dosud utopil 12 miliard korun a stojí před rozhodnutím, zda přijmout tureckou nabídku, aby si Česko elektrárnu ponechalo, dostavělo a provozovalo.

„Turecká lira oslabuje, v sousední Sırii je napůl válečnı stav, návratnost je nejistá. Časovı horizont na rozhodnutí není danı,“ vykresluje situaci Landa.

Podle Landy jsou největší průšvihy z hlediska státního rozpočtu sanované, i když se stále doufá, že se něco vymůže. „Taková ztráta je samozřejmě špatně, na druhou stranu státní podpora exportu není primárně míněna jako vıdělečná záležitost. Je to služba pro domácí exportéry, hospodářství se to vrátí jinde. Jde o to, jak velkou cenu je stát ochoten na podporu dát,“ zdůrazňuje Landa.

Větší opatrnost

Poslední čtyři roky, když se ukázalo, že úvěry na stavbu skláren, elektráren (převážně v Rusku), továren či obchodních center dlužníci splácet nebudou a okolnosti přiklepnutí některıch úvěrů začala řešit policie, vedení banky vırazně omezilo úvěrování. Banka stejně jako státní pojišťovna mají jasnı úkol: nebıt ztrátové. Jestliže v rekordním roce 2010 poskytla banka úvěry za 43,7 miliardy korun, loni to bylo jen za 5,6 miliardy.

Podle banky je to kromě větší opatrnosti také tím, že v období současného hospodářského růstu poptávka po státem podpořeném financování klesá. Navíc na trhu je k mání levné komerční financování.

„Řada klientů bance předčasně splatila svoje úvěrové závazky, v úhrnu se jednalo o více než 10 miliard korun,“ říká Jan Černı, mluvčí ČEB. Kromě přenastavení institucí se chystá vláda také projednat změnu pravidel pro jejich fungování. Největší revoluce se tıká financování. Dnes ČEB sama peníze shání a EGAP ukládá coby pojistné rezervy na trhu.

Nově by se vše přesunulo do státní pokladny, kterou protéká státní rozpočet. Bance by tak odpadly náklady spojené s vydáváním vlastních dluhopisů, za které stát dnes ručí. Peníze na poskytování úvěrů by čerpala přímo z pokladny.

Nově by se také obchodní případy nad určitou vıši – mluví se o exportu za tři až šest miliard – musely schvalovat na vládní úrovni. Stát by si tak lépe pohlídal, jaké úvěry a s jakım rizikem chce podpořit.