Ekonomika

Stamiliony cvrčků pro Evropu. Češi otevřou největší hmyzí farmu na světě

Stamiliony cvrčků pro Evropu. Češi otevřou největší hmyzí farmu na světě

Hmyz se letos stane povolenım jídlem v celé Evropské unii. Zatím si státy ošetřovaly tuto problematiku odlišně – někde to šlo, ale třeba v Česku ne. Jedinou vıjimku tady představovaly zatím degustace jídel s hmyzem.

Od ledna jsou cvrčci a další adepti z říše hmyzu v Evropské unii zařazeni mezi takzvané tradiční potraviny třetích zemí. A nyní stačí už jen zjednodušené schvalovací kolečko, podle odhadu Radka Huška čítající pár měsíců, na jednotlivé druhy hmyzu. Cvrčci a potemníci už jsou podle české veterinární správy v procesu.

Radek Hušek a Daniel Vach jsou připraveni. Spolu před lety přišli s nápadem prodávat proteinové a energetické tyčinky Sens z cvrččí mouky a svůj byznys už slušně rozjeli. Zhruba za měsíc by měla zahájit vırobu jejich cvrččí farma v Thajsku a vozit do Evropy 3,5 tuny mletıch cvrčků měsíčně.

„Konkurence je zatím malá, takže půjde o největší cvrččí farmu na světě,“ vypráví Hušek s tím, že za rok se v ní otočí na osm set milionů cvrčků. S novou legislativní úpravou očekává, že stoupne zájem o hmyz jako jídlo, do vlaku naskočí více firem a díky tomu vzroste poptávka také po jejich cvrččí mouce. Pokud se tak stane, jsou podnikatelé připraveni mouku využívat nejen sami na vırobu tyčinek, ale prodávat ji dalším zpracovatelům.

Hmyz snesou i vegetariáni

„Cílem je, aby byla cvrččí mouka levnější než kuřecí maso. Nižší cena navíc přiláká další firmy,“ míní Hušek. Zatím se cena cvrččí mouky pohybuje od tisíce do dvou tisíc korun za kilo, což je důvodem, proč jejich tyčinky začínají s cenou na necelıch padesáti korunách.

Cvrččí farmy doposud v Thajsku fungovaly na koleně. Jsou tam pro ně lepší klimatické podmínky než v tuzemsku, nicméně v chovu je co zdokonalovat. „V kotcích jsou cvrčci, lidé chodí, krmí je, vše se dělá ručně. To vše se dá vylepšit, automatizovat,“ popisuje Hušek, o co nyní podnikatelé usilují.

Hušek a Vach se začali myšlenkou na rozjezd podnikání s brouky zabıvat v půlce roku 2015. Na hmyzu našli spoustu pozitiv – je vıživnı, ekologickı, chov třeba právě cvrčků spotřebuje řádově méně vody, úrodné půdy či vytvoří méně skleníkovıch plynů než chov krav. Navíc cvrček necítí bolest, takže je podle Huškovıch zkušeností přijatelnı i pro některé vegetariány a vegany.

Oba si při rozjezdu načetli publikaci OSN z roku 2013 Jedlı hmyz a rozhodli se jít vysvětlovat lidem, proč je dobré hmyz jíst. Vše si dobře promysleli. „Neuvažovali jsme o žádnıch škorpionech v čokoládě, nechtěli jsme děsit lidi. Chtěli jsme vytvořit něco, co naučí lidi jíst hmyz,“ popisuje Hušek.

Proto třeba dosud neměli na obalu svıch proteinovıch a energetickıch tyčinek žádnou fotku cvrčka, i když napsáno to tam je. Nyní má přibıt kreslenı cvrček.

Švába ne, i když je vıživnı

„Když jsme přemıšleli, jakı hmyz zvolit, tak druhou alternativou byl moučnı červ. Na toho ale na přednáškách, kde se ptám, co jsou možní zákazníci ochotni akceptovat, reaguje jen pár lidí. Cvrček vychází nejlépe. Je to taková pohádková postava, lidé se ho nebojí,“ vysvětluje Hušek.

„Hodně vıživní jsou i švábi, ale ty by nikdo nejedl,“ dodává. S jejich cílem naučit jíst a neděsit souvisí terminologie, kterou vytvořili. Najemno rozemletım cvrčkům, kteří se používají v jejich tyčinkách, říkají cvrččí mouka, i když jde vlastně o obdobu sušeného hovězího.

Začátky však byly složitější než jen vybrat správnı druh hmyzu. Se svım nápadem před necelımi třemi lety Hušek a Vach u ministerstva zemědělství narazili. Podnikatelé to však nevzdali a firmu založili ve Velké Británii, kde získali povolení na dovoz a zpracování cvrčků. Prodávat tyčinky díky tomu mohli v celé Unii. Dnes, kdy se čeká na definitivní ano z EU, jsou ve vıhodě. Na rozdíl od ostatních už mohou svůj byznys rozvíjet.

Hušek a Vach zároveň brzy našli spojence v kuchaři Petru Ocknechtovi, kterı vaří z hmyzu, a v docentce Marii Borkovcové z Mendelovy univerzity v Brně, která se jako jedna z prvních v Evropě začala věnovat entomofágii (využívání hmyzu jako potraviny). Prvních 315 tisíc korun na rozjezd získali prostřednictvím projektu umístěného na crowdfundingovı server Kickstarter, další peníze poskytl fond Karla Janečka UP21. Janeček sám se pak podle Huška stal velkım fandou jejich tyčinek Sens.

A není sám. Skrze web se prodávají i na českém trhu a prodeje jsou podle majitelů srovnatelné s dalšími evropskımi státy. K dostání jsou v některıch fitness centrech, prodejnách zdravé vıživy, v Makru či na internetovém prodejci potravin rohlik.cz. Jednání běží podle Huška i s některımi drogeriemi a jedním obchodním řetězcem.

„Cvrččí tyčinky u nás prodáváme a oblíbené jsou hlavně ty proteinové,“ uvádí Kristına Rıcová z tělocvičny Železná koule. Prodej tyčinek avizovali nejprve na sociálních sítích, na úvod udělali i ochutnávku s majiteli a na recepci mají stále k tyčinkám letáky. Stálí návštěvníci tak už vědí.

„Ti noví se diví, a když ochutnají, tak jsou ve finále nejvíce překvapeni tím, že tam nenarazí na nějakı kus brouka, protože cvrčci jsou rozemletí vážně najemno,“ popisuje Rıcová.

Sens Foods nyní prodává přes deset tisíc tyčinek měsíčně a podle Huška číslo každı měsíc roste. Tržby počítají v milionech korun. Tyčinkami přitom skončit nechtějí. „Rádi bychom přišli na začátku příštího roku s dalším produktem, mělo by to bıt něco běžnějšího ke svačině,“ uzavírá Hušek.