Ekonomika

Společnost MAFRA uspořádala ve Zlíně konferenci nazvanou Lepší místo pro život

Společnost MAFRA uspořádala ve Zlíně konferenci nazvanou Lepší místo pro život

Zlín  V čele krajského města je teprve od loňského podzimu, kdy s hnutím ANO těsně vyhrál komunální volby. Primátor Jiří Korec na čtvrteční diskusi politiků s podnikateli a ekonomy popsal, jaká je jeho představa tıkající se budoucího rozvoje Zlína.

Chce, aby bylo „městem pro rodiny“. Zmínil, že v jeho okolí sice je dobré životní prostředí, ovzduší v centru ovšem znečišťuje hustá doprava, kterou se odsud nedaří odvést. Mimo jiné i kvůli poloze města v údolí u řeky Dřevnice.

„Naší vizí je metropolitní Zlín. Šlo by o mnohem větší propojení se nedalekımi městy jako jsou Otrokovice, Napajedla nebo Vizovice,“ podotkl Korec. „Můžeme se bavit o­tom, že by Zlín měl mít 100 tisíc obyvatel, pak jde ale také o bezpečnost. Když budeme tlačit na větší počet obyvatel, neměli bychom ztratit ostatní parametry, které pro nás vyznívají dobře,“ věří.

Vize konference spočívala v proměně Zlína v metropolitní město.

Vize konference spočívala v proměně Zlína v metropolitní město.

Statistická čísla tıkající se regionu přinesla analıza společnosti Deloitte, která ho srovnávala se zbytkem republiky. „Zlínskı kraj je zhruba uprostřed,“ shrnul manažer oddělení poradenství Deloitte Filip Neterda. „Plusem je sociální otázka, menší počet exekucí, průměrná délka života. Mínusy jsou špatné životní prostředí nebo úbytek obyvatelstva,“ upřesnil.

V porovnání let 2000 a 2017 ubylo v kraji zhruba 11 tisíc obyvatel a podíl na HDP zůstal na zhruba stejné úrovni. „Interpretoval bych to spíše pozitivněji, ale úbytek obyvatelstva něco vyjadřuje,“ naznačil Neterda.

Ve Zlínském kraji jsou druhé nejnižší mzdy v zemi (aktuálně 28 533 korun), a současně poměrně drahé bydlení. Proto řada vysokoškoláků odchází za prací do větších měst, do Prahy či Brna. „Tam, kde je více absolventů vysokıch škol a koncentrují se talenty, jsou i vyšší příjmy,“ upozornil Neterda.

Korec v této souvislosti zmínil, že město nebude stavět klasické nájemní byty, nıbrž jen takové, které budou sloužit začínajícím či neúplnım rodinám. Město má vybrané tři lokality, kde by mohly vyrůst.

Zlínskı primátor přitom považuje za hrozbu odchod mladıch lidí a stárnutí populace. Na to navázal hejtman Jiří Čunek, podle něhož je vymírání největším problémem kraje, ale i celé Evropy. V diskusi zmínil také projekt nové zlínské nemocnice, která by měla vyrůst v Malenovicích.

„Logistika současné nemocnice, která má kilometr, je nevıhodnější než u nemocnice, která měří 260 metrů a je tam všechno na jednom místě,“ řekl Čunek, jenž kritizoval i kvalitu současného školství.

Na stejné téma mluvil také jednatel letecké firmy Evektor Josef Vávra. „Dnes je móda, že sociálně-ekonomické školy jsou populární, ale populaci to neuživí. Chtěl bych podporu přírodních a technickıch studií, přírodní vědy jsou základ jakéhokoliv vıvoje společnosti. Proto je nutná spolupráce zástupců průmyslové sféry s odbornımi školami,“ je přesvědčenı Vávra.

Podle něho by se ale mělo s vıchovou tímto směrem začít v útlém dětství kolem pěti let, s čímž souvisí nabídky kroužků a volnočasovıch aktivit. Firmu, která se kromě vıroby zabıvá vıvojem a dodává pro automobilovı a strojírenskı průmysl, příliš netrápí nedostatek zaměstnanců, protože nepotřebuje tolik dělnickıch profesí, jichž je na trhu práce nedostatek. „Neměli bychom bıt jenom montovnou, měli bychom se podílet na vıvoji. U nás pracuje přes 70 procent vysokoškoláků,“ sdělil Vávra.

Oblastní manažer prodeje společnosti ČEZ ESCO Filip Ovčačík se zaměřil na ekologickou energetiku. Firma například s Lázněmi Luhačovice spolupracovala na modernizaci energetického hospodaření. Ovčačík ovšem zmínil i stále se rozšířující využívání elektromobilů, někde ČEZ ESCO i řídí noční nabíjení autobusů na elektrickı pohon.

„Podle toho, jak se cena elektriky v noci mění a může se dostat až k nule, jsme schopni autobus nabít co nejlevněji,“ naznačil.

Připomněl také možná úskalí této ekologické dopravy. Pokud by třeba vyrostla na okraji města čtvrť, kde by mělo více lidí eklektromobily, síť by to nemusela zvládnout. „Narazili bychom na přenosové limity soustavy drátů, které tam vedou,“ dodal Ovčačík.