Ekonomika

Šéf Hospodářské komory: Pomoc malým firmám nestačí, bude se propouštět

Šéf Hospodářské komory: Pomoc malým firmám nestačí, bude se propouštět

Hospodářská komora navrhovala tři změny vládního návrhu, z nichž žádná neprošla.

„Na statistikách nezaměstnanosti v následujících měsících se nyní ukáže účinnost současné vládou vytvořené záchranné sítě. Podle našich analız na základě zpětné vazby od zaměstnavatelů bude mít nadále velké díry. To znamená, že oky sítě budou propadat firmy, které na žádnou pomoc státu nedosáhnou, protože záchranná síť dnes nebyla dokompletována,“ poznamenal Vladimír Dlouhı.

Návrh zákona o sociálním pojištění promíjí tu část pojistného na sociální zabezpečení, které platí zaměstnavatelé. Celkově jde o 24,8 % z úhrnu příjmů jejich zaměstnanců  za měsíce červen, červenec a srpen.

Nárok na prominutí pojistného mají zaměstnavatelé splňující dvě základní podmínky. Vedle toho, že mají nejvıše 50 zaměstnanců, nesmí propustit více než 10 procent lidí a zároveň udržet 90 % objemu mezd jako v březnu 2020.

Právě tyto podmínky přijdou Hospodářské komoře příliš přísné. Firmy s méně než 50 zaměstnanci sice tvoří podle ministerstva práce 88 % zaměstnavatelů, dávají ovšem práci „jen“ 1,4 milionu lidí. Hospodářské komoře vadí, že velké firmy s potenciálně velkım dopadem zůstaly mimo hru.

„Zbylé firmy nebudou mít nárok jen kvůli tomu, že nepatří do skupiny drobnıch zaměstnavatelů, přičemž to jsou právě tito zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají většinu z 3,7 milionu zaměstnanců soukromého sektoru,“ upozornila Komora ve své zprávě.

Rozšíření maximálního počtu zaměstnanců na 250 nebo dokonce 500 navrhovala ve Sněmovně neúspěšně ODS, TOP 09 chtěla tuto podmínku zrušit úplně. Hlavním argumentem proti takovému rozšíření byly příliš velké dopady do státního rozpočtu. Ty jsou ve Sněmovnou schválené verzi 4,5 miliardy korun měsíčně, tedy celkem za tři měsíce fungování programu 13,5 miliardy.

Zástupci firem rozporovali i podmínku na devadesátiprocentní objem mezd v porovnání s předkrizovım obdobím. „Řada zaměstnavatelů, pokud nechtěla masově propouštět, musela dočasně snížit mzdy o více než desetinu, aby vůbec přežili. Proto se pomoc nedostane opět k těm, kteří ji reálně potřebují,“ uvedl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Třetí námitkou bylo vyloučení souběhu nové formy pomoci s již existující podporou Antivirus. Ani tato námitka neuspěla a firma, která už pro část zaměstnanců získává příspěvek z programu Antivirus v režimu B (viz box), na novou formu podpory nedosáhne.

Z poslední analızy Hospodářské komory vzniklé průzkumem mezi jejími členy napříč odvětvími i regiony vyplynulo, že právě zrušení povinnıch plateb pojistného považují firmy za nejúčinnější formu pomoci. „Dočasné zrušení placení pojistnıch odvodů by přitom podle této analızy pomohlo dvěma třetinám všech podniků ustát současnou krizi. Podnikatelé přitom už dříve uvedli, že vládou navržené pouhé posunutí plateb pojistného na podzim, navíc i nadále penalizované úrokem, je jen odkládáním problému,“ uvedl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Případů, kdy velké firmy oznamují propouštění řádově stovek zaměstnanců, v posledních dnech přibıvá. Oznámil je například Honeywell Aerospace, kterı v Hlubočkách u Olomouce vyrábí a opravuje letecké motory. Ten propustí zhruba dvě stovky zaměstnanců, podobně jako přerovská Meopta-optika. V ní jde už o druhou vlnu propouštění, celkem ve firmě přijde o práci 400 lidí, zhruba pětina celkového počtu pracovníků.