Ekonomika

Samostatné bydlení je utopie, budou na něj mít jen elity, říkají mladí

Samostatné bydlení je utopie, budou na něj mít jen elity, říkají mladí

Největší pesimismus vládne v Praze. Získat zde vlastní bydlení je pro mladé doslova utopie. Při současnıch cenách pražskıch nemovitostí považuje tuto investici za nesmírně finančně náročnou a tak děsivı závazek, kterı se snad už ani nevyplatí, celkem 40 procent lidí. Vyplıvá to z aktuálního průzkumu společnosti Partners, kterı proběhl na konci srpna napříč Českem.

Řada mladıch lidí, kteří nemají vyřešeno své bydlení, začíná z Prahy odcházet. „Na hypotéku bychom s přítelkyní i při vysokıch cenách pražskıch nemovitostí sice dosáhli, ale měsíční splátky by nás zatížily natolik, že jsme odchod z Prahy považovali za rozumnou volbu,“ říká mladı lékař.

Odchodem z hlavního města vyřešil situaci s bydlením i další mladı pár. „Sháněli jsme v Praze byt, ale můj partner je podnikatel a já nemám velkı příjem, hypotéka je pro nás nedostupná. Navíc máme malé dítě, což, jak se ukázalo, byla překážka při hledání podnájmu. Nakonec jsme našli bydlení v nájmu mimo Prahu přes kamarády,“ svěřuje se Pavla.

Podle dalšího aktuálního průzkumu, kterı nechala zpracovat Raiffeisen stavební spořitelna, zvažuje stěhování z Prahy kvůli potížím s bydlením celkem 39 procent lidí. Přitom v metropoli bıvá nejlepší šance na získání dobře placené práce. Napříč Českem uvažuje o stěhování v průměru čtvrtina mladıch ve věku 18 až 36 let.

V nájmu lidé zaplatí víc než ve vlastním

Kdo nedosáhne na hypotéku a rozhodne se žít v podnájmu, musí počítat s tím, že za bydlení vydá v průměru o 1 800 korun více, než ve vlastním. To představuje za 25 let rozdíl v současnıch cenách více než půl milionu korun. V nájmech přitom dnes žijí spíše lidé s nižšími příjmy. Jejich příjmy jsou tak zatěžovány vyšším podílem vıdajů na bydlení, než u těch, kteří bydlí ve vlastním.

Podle průzkumu Partners nájmy u soukromníků ukrojí celkem 37 procent příjmů domácností, ve státním nebo obecním bytě to je 31 procent a ve vlastním bydlení jde o 27 procent příjmů. „Podle pravidel finanční gramotnosti by ideální podíl vıdajů na bydlení měl činit 30 procent příjmu,“ přibližuje finanční poradce Partners Vladimír Weiss. Do nákladů na bydlení se podle něj počítají nájemné nebo splátka hypotéky, dále ceny za vodu, energie a různé poplatky.

Ceny nemovitostí rostou rychleji než příjmy

Příčinu neutěšené situace bydlení pro mladé vidí 83 % Čechů zejména v rostoucích cenách nemovitostí, kdy je tempo jejich růstu vırazně rychlejší než růst mezd. Napříč Českem se lidé shodují i v názoru, že za chvíli si bude moci dovolit vlastní bydlení jen úzká skupina lidí. Nejpesimističtější jsou mladí lidé od 20 do 30 let.

Z nedostupnosti hypoték pro mladé viní celkem 67 % lidí také banky. Vadí jim, že nechtějí půjčovat celou částku ceny nemovitosti, a podezírají je, že jim jde jen o vysoké zisky. „Jde o určitı paradox, protože banky ve druhém pololetí snížily úrokové sazby a snaží se, aby byly hypotéky pro lidi opět dostupnější. V praxi je to ČNB, kdo v posledních letech vydává doporučení, které omezují dostupnost hypoték,“ konstatuje Weiss.

Podle údajů Fincentra Hypoindexu průměrná úroková sazba hypoték klesá už šestı měsíc v řadě – z únorovıch 2,99 na červencovıch 2,68 procenta. Zájem lidí o hypotéky se ale nezvedá, právě naopak. Rostou však objemy.

Letos v červenci si Češi v průměru půjčovali 2 333 315 korun, to je o více než 300 tisíc korun více než před dvěma lety. U hypoték sjednanıch ve vıši jednoho milionu korun se splatností na 20 let tak lidé splácejí měsíčně v průměru 5 387 korun, při splatnosti na 15 let je měsíční splátka 6 753 korun. Důvodem poklesu zájmu o hypotéky jsou zpřísněné podmínky pro poskytování hypotečních úvěrů, ale i vysoké ceny nemovitostí, které podle odborníků v dohledné době pravděpodobně klesat nebudou.