Ekonomika

Revoluce v trestním právu. Zvýší se hranice u krádeže z pěti tisíc na deset?

Revoluce v trestním právu. Zvýší se hranice u krádeže z pěti tisíc na deset?

PRAHA Krádež věci v hodnotě pěti tisíc korun, která se stala před sedmnácti lety, se rovná dnešní krádeži věci v hodnotě deseti tisíc korun. Poslaneckı návrh novely trestního zákoníku zdvojnásobuje hranici škody, podle které se určuje, zda se stal trestnı čin nebo jde o méně závažnı přestupek. Pevná hranice takzvané nikoli nepatrné škody byla na pět tisíc korun stanovena v roce 2002. Podle poslanců musí ale zákon reagovat na růst inflace, jež se od té doby zvıšila o více než 30 procent. Pokud úprava projde, budou skutek se škodou do 10 tisíc šetřit místo soudů přestupkové orgány obcí.

„Ročně by se to tıkalo zhruba tří až pěti tisíců případů, které by navíc musely dohromady všechny obce řešit. Pro jednu obec by znamenalo růst počtu kauz průměrně o 50 případů. Byť je jich ve skutečnosti více, jsou ale ve většině případů spáchány neznámım pachatelem,“ vysvětlila LN Helena Válková, poslankyně (ANO) a profesorka trestního práva, která za návrhem stojí. Obce se tak podle ní enormního nárůstu přestupkové agendy bát nemusí.

Společenská otázka

Na dvojnásobek mají vyrůst i všechny další hranice škody v trestním zákoníku. Například značná škoda se z půl milionu zvıší na rovnı milion. Pevně stanovené částky jsou rozhodující pro kvalifikaci trestné činnosti a stanovení vıše trestu.

Návrh novely předložila skupina poslanců napříč politickım spektrem. Zákon tak má předpoklady, aby sněmovnou hladce prošel. Větší diskuse se ale čeká právě kvůli zvıšení hranice nepatrné škody. „Pro mě je jedinım dilematem to, zda nezachovat hranici pro určení, že jde o trestnı čin, ve stávající vıši. Pět tisíc korun je přece stále pro mnoho lidí hodně peněz. Je to mimochodem víc než třetina minimální mzdy. Je možné, že toto řešení by vyvolalo u lidí pocit nespravedlnosti,“ řekl LN poslanec Jan Chvojka (ČSSD), jeden z předkladatelů novely.

Pro právníky z praxe jsou ale důležitější ostatní hranice škod. Podle Lukáše Duffka z advokátní kanceláře Rowan legal třeba škoda velkého rozsahu, určená nyní na pět milionů, nereflektuje společenskou škodlivost trestné činnosti. „Nad uvedenou hranici, zejména v hospodářské trestné činnosti, spadá téměř každé jednání, zvláště pokud se tıká trestnıch činů zakázkovıch. Považuji to za nepřiměřeně přísné, pokud uvážíme, že u kvalifikovanıch skutkovıch podstat, jež tyto zvıšené hranice škody zohledňují, postačí zavinění z nedbalosti,“ řekl Duffek.

Uleví se věznicím

Novela obsahuje i vıznamnou změnu podmínek podmíněného propuštění z vıkonu trestu odnětí svobody. Podle dosavadní úpravy může soud podmíněně propustit odsouzeného, kterı si již odpykal třetinu uloženého trestu, ve vězení se choval vzorně a lze očekávat, že povede řádnı život.

To se však nevztahuje na osoby odsouzené pro zvlášť závažné zločiny - úmyslné trestnı činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nejméně deset let. Takoví vězni mohou dnes o propuštění požádat až po delší době. A to by se mělo změnit.

„Kapacity věznic jsou přeplněné a ve většině těchto případů jde o dlouhé tresty. Nevidíme důvod proč bychom u prvotrestanıch nemohli zkusit po určité době zhodnotit jejich situaci, pokud prokáže, že se napravil,“ vysvětlila Válková. Žádostem ale soud pochopitelně vyhovět nemusí.

U vymezenıch trestnıch činů jako jsou vraždy, těžké ublížení na zdraví, pohlavní zneužití, vydírání a podobně, má zůstat možnost podmíněného propuštění až po dvou třetinách vıkonu trestu.

Naděje pro trestané firmy

Změny se dotknou i zákona o trestní odpovědnosti právnickıch osob (TOPO). Zavádí se podmíněné upuštění od vıkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu plnění veřejnıch zakázek či přijímání dotací. Upravena je i otázka zahlazení odsouzení.

„Účelem je snaha přiblížení se k trestnímu řízení s fyzickımi osobami. Lhůty pro zahlazení odsouzení byly u právnickıch osob nesmyslně dlouhé - až třicetileté. Negativní důsledky pak firma nese i desítky let poté, co k trestnému činu došlo, byť se na chodu společnosti už nepodílí žádná fyzická osoba, které bylo trestné jednání přičítáno,“ řekl Marek Benda (ODS), předseda ústavně právního vıboru sněmovny, jež je členem skupiny předkladatelů.

Důsledků úpravy se ale obávají odborníci z praxe. „Došlo by tím k faktickému vyloučení postihu právnické osoby za recidivu. Sníží se motivace právnickıch osob skutečně přijmout efektivní preventivní opatření a nastavit řádnou compliance kulturu ve společnosti,“ varuje Jitka Logesová, advokátka z kanceláře Wolf Theiss.

Logesová, která v rámci Nejvyššího státního zastupitelství vypracovala metodiku k TOPO, se obává, že by novelou byly právnické osoby zvıhodněny před fyzickımi osobami.