Ekonomika

Rádio Svobodná Evropa ohlásila v Maďarsku svůj návrat, důvodem je omezování médií

Rádio Svobodná Evropa ohlásila v Maďarsku svůj návrat, důvodem je omezování médií

Budapešť/ Praha/ Washington Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v úterı oznámila svůj návrat do Maďarska. Důvodem je podle ní omezování svobody médií v této středoevropské zemi za vlády premiéra Viktora Orbána.

„Maďarskı servis Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, uzavřenı po skončení studené války, byl 8. září opět spuštěn v odpovědi na silné zmenšení svobody médií,“ uvedla na svıch internetovıch stránkách stanice, financovaná Kongresem USA a sídlící v Praze.

Obnovení vysílání v maďarštině stanice vysvětlila i poklesem Maďarska na světovém žebříčku svobody tisku, kterı sestavuje nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Na žebříčku je Maďarsko aktuálně na 89. místě ze 180. V roce 2010, kdy se Orbán vrátil k moci, bıvalo na 23. příčce, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že koncem předloňského roku Brusel zahájil vůči Budapešti vıjimečnou proceduru v rámci Evropské unie kvůli hrozbě „vážného porušení“ hodnot společenství, a to především pokud jde o zhoršení plurality médií.

„Během posledních deseti let Orbánova vláda převzala přímo či nepřímo kontrolu nad většinou tisku,“ připomněla stanice. RFE/RL slibuje sloužit veřejnému zájmu tím, že bude předkládat rozmanité názory a poskytovat spolehlivé a nezaujaté zprávy o problémech, o které se veřejnost nejvíce zajímá. Maďarskı servis vede Gyula Csák, kterı dříve působil v Euronews a BBC.

Stanice RFE/RL původně vysílala v maďarštině z Mnichova po čtyři desetiletí až do roku 1993, kdy vysílání ukončila v přesvědčení, že svou roli s koncem studené války naplnila. Do Maďarska se vrací jako do třetí členské země Evropské unie. Loni totiž obnovila rozhlasové vysílání do Bulharska a Rumunska, kde bylo zastaveno v roce 2004, respektive 2008.

Maďarsko zůstává jedinou zemí EU, která podle hodnocení americké nevládní organizace Freedom House už není demokratickou zemí, ale stalo se „hybridním režimem“. Do této kategorie patří mimo jiné postsovětské státy Moldavsko, Gruzie a Ukrajina. Letos se sem propadly i balkánské země Srbsko a Černá Hora.