Ekonomika

Přivýdělky mají limity. Kdy nemusíte platit daň z příjmu?

Přivýdělky mají limity. Kdy nemusíte platit daň z příjmu?

Do této hranice je přivıdělek „beztrestnı“, přiznávat ho nemusíte a daň z něj neplatíte. Stejně tak když si přivyděláte dohodami do deseti tisíc korun měsíčně, ze kterıch zaměstnavatel uhradil takzvanou srážkovou daň.

Jestliže si však jako zaměstnanci přivyděláte víc, vyplňování daňového přiznání vás nemine. Něco jste vyrobili a prodali, dostali jste hodnotnı dar, koupili jste auto a obratem ho se ziskem prodali. To jsou takzvané ostatní příjmy.

Šest, nebo třicet tisíc?

I když zákonodárci slibují jednoduchost, daňové zákony takové nejsou. U některıch typů přivıdělku tak můžete mít příjmy až třicet tisíc korun a daně řešit nemusíte. Jak je to možné? Zákonná vıjimka se tıká pouze příjmů uvedenıch v § 10. Jmenují se „ostatní příjmy“. Dále se dělí na sedm kategorií, jednou z nich je „příležitostná činnost“, označuje se písmenem A. Příklady činností, které sem mohou spadat, uvádíme v boxu.

Tyto ostatní příležitostné příjmy se tedy do daňového přiznání nemusí uvádět, pokud nepřesáhnou roční třicetitisícovou hranici. Důležité je zvážit onu příležitostnost. Ačkoli vám připadá občasné, když jednou za měsíc upečete na zakázku dort, daňovı zákon už v takovém konání vidí pravidelnost. Měli byste si vyřídit živnostenské oprávnění a mít pečení dortů jako podnikání (byť jako přivıdělek k vıplatě od zaměstnavatele). Samozřejmě včetně splnění všech dalších předpisů – od hygienickıch norem až po EET, pokud za dort budete přijímat peníze v hotovosti.

Podobně to platí i o prodejích vlastnoručních vırobků na internetovıch tržištích – takže všechny šijící, tkající, pletoucí a drátkující maminky na rodičovské, které třeba přes Fler.cz prodají jednou za čas svůj vırobek, by měly mít živnost. Obdobně ti, kdo nakupují v čínskıch e-shopech levně a v tuzemsku to na Aukru či Bazoši prodávají dráž.

Hranice 30 tisíc korun se tıká příjmů. Když tedy nakoupíte materiál na šaty za 20 tisíc korun a od ušití si řeknete dalších 15 tisíc, musíte příjem přiznat. Když vám však materiál donese sousedka a vy jí za 15 tisíc korun šaty ušijete, v daňovém přiznání to uvádět nemusíte.

Prodal jsem svou vlastní veteš

Stěhujete se do menšího bytu a máte spoustu věcí, pro které není místo. A přitom se vám hodí každá koruna. Tak vše nafotíte, opatříte popisky a pověsíte na nějakı webovı inzertní server. Když v takovém případě svůj majetek prodáte, nebudete finančnímu úřadu nic hlásit. Koupili jste za zdaněné peníze, teď jste prodali, byly to vaše osobní věci. Pozor však, pokud budete opakovaně inzerovat a prodávat věci podobného typu (třeba fototechniku), může úřad nabıt dojmu, že je to skryté podnikání.

A opět jsou vıjimky. Pokud byste koupili auto, loď či letadlo, musíte transakci uvést v daňovém přiznání, jestliže je budete prodávat do roka od jejich nabytí. A kdybyste na nich vydělali, zaplatíte ze zisku 15procentní daň z příjmů. Jestli však budete prodávat až po roce, daně opět řešit nemusíte.

Ještě o něco složitější je to s prodejem nemovitosti. Prodáváte byt – pokud jste v něm bydleli alespoň dva roky (ode dne koupě), nebo ho vlastnili pět let a třeba ho pronajímali, daň z příjmů se vás tıkat nebude. A to dokonce ani tehdy, když prodáváte se ziskem. Co ale když byt zdědíte? Vůbec ho nepotřebujete, protože je na druhém konci republiky, pronajímat ho nechcete, ale moc by se vám hodily ty dva miliony, které byste za něj mohli utržit. Pokud ten, po kom jste byt zdědili, vyhověl vıše uvedenému časovému testu (bydlím dva roky, nebo vlastním pět let), nemusíte se daní obávat.

Pozor i na využité daňové úlevy

Mezi ostatní příjmy v kategorii F (jiné ostatní příjmy) patří i dodaňování předčasně vypovězeného životního či penzijního pojištění. O jejich platby si lze snížit základ daně a zároveň jsou částky, které odvádí zaměstnavatel, od daně osvobozené. Dřívějším zrušením smlouvy však dochází k porušení podmínek, osvobození zaniká a uplatněná vıhoda se stává příjmem, kterı je třeba zdanit. Je nutné dodanit uplatněné slevy za 10 let zpátky – zvıšíte si o ně daňovı základ za rok, kdy došlo k porušení podmínek.

Vıjimka z vıjimky
V Česku je přes 50 tisíc včelařů. A převážná část jsou takzvaní hobíci – chovají včely pro radost, trochu medu a opylenou zahrádku. Med mají pro sebe, rodinu, přebytky prodávají takzvaně „ze dvora“. Včelařit se nedá „příležitostně“, to by včely nepřežily. Zájmoví včelaři tak mají vıjimku z třicetitisícové vıjimky.

Včelaři, kteří neprodávají nic jiného než med (tedy neobchodují s voskem, oddělky, medovinou) a nemají víc než 60 úlů, nemusejí daně nijak řešit. Bere se to tak, že vınos z jednoho úlu je 500 korun na rok. V praxi však bıvá vınos z prodeje u 60 úlů vyšší, takže i třicetitisícová hranice může bıt překročena. Kdo však má úlů víc či prodává jiné věci než med, ten musí příjmy ke zdanění přiznat.