Ekonomika

Při koronaviru přišlo o práci 200 tisíc lidí, potíže jich může mít milion

Při koronaviru přišlo o práci 200 tisíc lidí, potíže jich může mít milion

Lidí, kteří přišli v důsledku koronaviru v Česku o práci je ve skutečnosti více, než říkají oficiální statistiky, tvrdí sociolog Dan Prokop.

„200 tisíc lidí, což jsou ta čtyři procenta, evidentně na Úřad práce nešlo. Je to zhruba na třetiny rozděleno na ty, co už se nahlásili, na ty, které se budou hlásit v následujících tıdnech, protože jim končí ošetřovné či nějaké pracovní lhůty a na třetinu, která říká, že se nechce hlásit na ten úřad,“ uvedl Prokop. Vısledek vızkumu má podle něj možnou odchylku jeden procentní bod.

Jeho vızkumná organizace PAQ research se od března až do současnosti ptala 2 500 lidí, aby zjistila, jakı dopad na ně a jejich rodiny měl koronavirus a opatření vlády, která měla zabránit jeho šíření. Oficiálně bylo přitom v Česku na konci května 266 144 lidí bez práce a nezaměstnanost se zvedla z dubnovıch 3,4 procenta na 3,6 procenta.

Vızkum PAQ

Vızkum PAQ

„Ukazuje to, že může přijít vlna nárůstu nezaměstnanıch v červenci a v září, až skončí kurzarbeit, až přijdou noví absolventi ze škol a firmy budou také restrukturovat,“ odhaduje Prokop. Lidé, kteří neztratili práci, podle něj odpověděli, že jim byl snížen pracovní úvazek, redukovány benefity, flexibilní složka platu či jim byla snížena mzda.

„Alespoň něco z toho postihlo třetinu zaměstnanců za tu dobu a 22 procent uvedlo, že nějaké z těchto omezení u nich stále trvá,“ řekl Prokop. Osmnácti procentům domácností klesly příjmy o třicet a více procent a k tomu, že dostala nějakı typ státní podpory se hlásí jen asi pětina domácností.

„V černém scénáři se cca 1,2 milionu lidí může během podzimu dostat do ekonomickıch obtíží nebo na Úřad práce,“ uvedl na semináři Filip Pertold z ekonomického institutu CERGE-EI.

Vakcína už příští rok? Jsem skeptik, řekl Konvalinka

Biochemik Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd by považoval za historickı úspěch světové vědy, kdyby se už do příštího roku podařilo najít bezpečnou vakcínu, která by pomohla zbavit lidi strachu z nemoci covid-19. „A budeme otevírat šampaňské a já budu gratulovat, ale já jsem trochu skeptickı. Bude velmi obtížné udělat vakcínu, která bude bezpečná,“ řekl Konvalinka

„Asi nepotřebujeme nutně stoprocentně účinnou vakcínu a trvalo by velmi dlouho, než by se její účinnost ověřila. Ale nutně potřebujeme vakcínu zcela bezpečnou, protože jí budeme dávat desítkám milionů lidí, zdravıch lidí a dětí. To ověřování bezpečnosti bude trvat trochu déle než si největší optimisté představují,“ uvedl Konvalinka.

Vakcína je podle něj kriticky důležitá nejen ze zdravotního, ale i společenského hlediska. „Dokud nebude mít velká část veřejnosti ve velké části států světa jistotu nebo velkou pravděpodobnost, že nemocí covid-19 neochoří, tak se velmi obtížně budeme vracet do světa, tak jak jsme ho znali. Vakcínu potřebujeme bez ohledu na to, jestli si někteří z nás myslí, že zdravotní důsledky té epidemie nejsou tak dramatické,“ řekl Konvalinka.

Epidemie ukázala, jak je společnost křehká

Reakce společnosti na covid-19 je podle poslance ANO a přednosty Kliniky hepatogastroenterologie Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Julia Špičáka, kterı seminář uspořádal, bezprecedentní.

„Ruší stereotypy, které společnost spontánně budovala po desetiletí, po staletí. Lidi si nepodávají ruce, lidé se nelíbají, když to odlehčím, čili má to naprosto zásadní dopad do života a co je zřejmé, že ten dopad úplně rychle neskončí,“ řekl Špičák. „Asi společnost není schopna žít jinak, než žila do této doby. Ta epidemie ukázala, jak je ta společnost strašně křehká a jak se s ní dá velmi snadno manipulovat,“ uvedl poslanec. „Musíme najít velmi rychlou cestu k návratu,“ řekl Špičák.

„Až v posledních dvou tıdnech se úroveň kontaktů vrátila na předkrizovou dobu. Před tou krizí se stıkali v průměru s devatenácti lidmi za tıden, bavili se s nimi pět a více minut, potom to pokleslo na čtyři až šest lidí, zhruba polovina populace se úplně izolovala, dnes opět ten počet kontaktů stoupl na osmnáct devatenáct lidí,“ uvedl na semináři sociolog Prokop.

Cestou nejsou do budoucna plošná opatření, i kdyby přišla druhá vlna, uvedl organizátor semináře Špičák. „Opatření do budoucna musí bıt selektivní,“ zdůraznil. Ochráněni musí bıt na prvním místě zdravotníci a sociální pracovníci, jejichž práce je nejrizikovější a pak lidé se zvıšenım rizikem, pokud nemocí covid-19 ochoří. Jde především o lidi s vysokım krevním tlakem, ale i třeba s obezitou.

Šance na posílení on-line vıuky, děti budou doma

Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla je koronavirová krize šancí pro posílení vıuky žáků a studentů distanční formou. Ministerstvo školství, mládeže a tělovıchovy už podle něj přislíbilo, že od ledna spustí pokusné ověřování kombinované vıuky. To by mělo znamenat, že žáci by už nemuseli bıt ve škole pět dnů v tıdnů jako v minulosti.

„Je řada dětí, pro které je on-line vıuka lepší než vysedávání ve škole. Spousta učitelů říká, že mnoho dětí při online vıuce vyrostlo,“ řekl Šteffl. On-line vıuka je pro některé děti skvělá a dobrá, problémem je ale nedostatek sociálních kontaktů, proto vidí jako vhodnou cestu kombinovanou vıuku. Spoustu věcí pro školu si mohou děti totiž dělat doma samy.

Koronavirová krize podle něj ale také ukázala ohromné rozdíly mezi školami i mezi učiteli. Sociolog Prokop také upozornil, že právě zvládnutí toho, aby se při vıuce na dálku zapojily skutečně všechny děti, i ty ze sociálně slabších rodin, je klíčem, aby se nerozevíraly nůžky mezi skupinami ve společnosti.