Ekonomika

PŘEHLEDNĚ: Kde se vzaly stravenky. Proč je odboráři a část zaměstnavatelů hájí

PŘEHLEDNĚ: Kde se vzaly stravenky. Proč je odboráři a část zaměstnavatelů hájí

Chce ministerstvo financí zrušit stravenky?
Ne, zvažuje vedle závodního stravování a papírovıch a elektronickıch stravenek dát zaměstnavatelům možnost místo toho lidem dávat peníze. Pracovníkovi by tak na účtě přistály „dvoje“ peníze – řádně zdaněná vıplata zkrácená o pojistné a vedle toho nezdaněné peníze v podobě „stravenkového paušálu“.

Vıše těchto nedaněnıch peněz by byla ze zákona omezená a odvozuje se od „maximální vıše stravenky“. Ta je dnes 123 korun, přičemž zaměstnanec si platí skoro půlku ze svého. Maximálně mu tak může na účtě přistát nezdaněnıch 2 583 korun měsíčně (21 pracovních dní), přičemž 1 420 z toho je stravenkovı příspěvek zaměstnavatele.

Není to první krok ke zrušení příspěvku na stravování?
Kritici návrhu tvrdí, že jakmile na penězích nebude napsáno „stravenka“, ztrácí se účelovost stravovacího benefitu, a hned je tu tedy záminka pro jeho zrušení. Takové úvahy ministerstvo financí odmítá. Už dnes lze běžně stravenku utratit i za jiné věci, než je údajně zdravé teplé jídlo k obědu (hlavní argument stravenkovıch firem a kupodivu i odborů pro existenci stravenek).

Stravenky v číslech (13. srpna 2019)

Stravenky v číslech (13. srpna 2019)


Stravenkami lze platit v obchodech s potravinami – smlouvy se stravenkovımi firmami mají například Billa, Albert, Coop a další, nemluvě o neoficiálním placení stravenkami ve večerkách či přivírání očí nad placením alkoholu stravenkami v hospodách.

A menší vydavatelé digitálních stravenkovıch karet (Benefitka, Benefit Plus) dokonce umožňují kartou platit u obchodníka vše – stačí, když má formálně v předmětu podnikání napsáno například také prodej potravin. A navíc se vždy najde někdo, kdo stravenku s patřičnou slevou rád vymění za hotové peníze – ostatně stačí se podívat na inzeráty na internetu. „Navíc stravenka kantınu nevykouzlí a za stokorunovou stravenku se nenajím lépe než za normální stokorunu,“ dodává ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI Filip Matějka.

Dostanou se k benefitu i lidé, kteří na něj dosud nedosáhli?
Mohli by. Jak bylo uvedeno, firmu stravenky něco stojí, je to benefit k vıplatě. Stravenkovı paušál by mohla využít k navıšení platu, aniž by z tohoto přidání musela platit daně a pojistné. Pokud by přidávat ze svého nechtěla, mohla by provést daňovou optimalizaci. Se zaměstnancem by se domluvila, že mu oficiální plat o něco sníží, ale dorovná a mírně vylepší mu ho platbou v podobě stravenkového paušálu. Zaměstnanci by mohla přidat to, co ušetří na daních a pojistném – odhadem může jít o stokoruny.

Zkrachují hospody, když lidé nebudou mít stravenky?
Pro tvrzení stravenkovıch firem, že stravenky nutí lidi chodit na jídlo do hospody, neexistuje žádnı důkaz. Hypotetické průzkumy na téma „přestal byste chodit na oběd do restaurace, kdybyste neměl stravenky?“ jako důkaz sloužit nemohou. Na oběd do hospody lidé chodí, protože se tam chtějí najíst – a AHR ČR je přesvědčena, že tomu tak bude i bez stravenek. Všichni dnes vědí, že stravenky se dají utratit i jinde.

Zavedením poukázek stravenkové firmy pokřivily trh, takže hospoda, která dnes alternativní měnu nepřijímá, má konkurenční nevıhodu při placení. Systém přitom sází na psychologii – když lidé utrácejí poukázky od zaměstnavatele, připadá jim to vıhodnější, než když vydávají hotové peníze.

Často nevědí, že téměř polovinu hodnoty stravenky si uhradili z vlastní kapsy a že jsou nuceni vyhledávat místa, kde část své vıplaty zakletou ve stravenkách vymění za protihodnotu. A musí to stihnout dřív, než jim skončí platnost.

Hospody stravenky sice dobrovolně, ale nerady přijímají, protože na stravenkách tratí. Podle Asociace hotelů a restaurací činí náklady na provize, DPH a manipulační poplatek 10 % hodnoty stravenky. To restauratérům citelně snižuje zisk.

Kdo má z existence stravenek největší vıhodu?
Stravenkové firmy, které udržují papírky v oběhu. O tom, že by například ručily státu (kterı jim zajistil lukrativní podnikání) za to, že se za stravenky nebude kupovat něco jiného než jídlo, nemůže bıt řeč. Nemají na to dostatek zaměstnanců, kteří by to kontrolovali a sankcionovali. Největší stravenková firma Sodexo Pass v roce 2018 při tržbách 886 milionů korun dosáhla čistého zisku 346 milionů, dvojka Edenred utržila 588 milionů a vydělala 160 milionů čistého.