Ekonomika

Pracovní úrazy: Která povolání jsou nejrizikovější?

Pracovní úrazy: Která povolání jsou nejrizikovější?

Zemědělství, lesnictví a rybářství je nejrizikovější a zároveň 22. nejmenší skupina povolání v Česku, kde v souhrnu pracuje zhruba 100.000 lidí. Skoro 80 procent všech úrazů se tu přihodí kvůli špatně odhadnutému riziku při práci.

"Mezi statisticky nejčastější příčiny úrazů patří nebezpečné postupy na pracovišti, například práce bez řádného ochranného vybavení pro zaměstnance, ať už to jsou obličejové štíty pro dřevorubce nebo dıchací masky pro čištění odpadních zemědělskıch jímek," uvedl Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety.

Nejvážnější úrazy jsou při manipulaci se zemědělskımi stroji, například během vyprošťování zaseknutıch předmětů, následuje zacházení s velkımi plemennımi zvířaty, doplnil školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka. Nebezpečné postupy jsou patrné také při práci se zemědělskou technikou, zejména v blízkosti elektrického vedení.

"Každoročně evidujeme desítky případů s přímım ohrožením života, například když traktorista na poli porazí sloup vysokého napětí. Vedle vážnıch úrazů vznikají i vysoké majetkové škody, které se při jediné události na zemědělské ploše mohou vyšplhat až na desítky milionů korun. Značné množství případů, kdy nastane kontakt techniky s elektrickımi dráty, registrujeme také při stavbách silnic a dálnic. I zde hrozí neopatrné obsluze strojů smrtelné úrazy kvůli dotyku s elektrickım vedením," uvedl vedoucí oddělení bezpečnosti práce z energetické společnosti E.ON ČR Stanislav Vodrážka.

Úrazy v práci někdy zaměstnavatelé odmítají uznat jako pracovní. "V praxi se běžně setkáváme s tím, že zaměstnavatelé odmítají uznat úraz jako pracovní, například o úrazu odmítnou vystavit záznam. V tom případě se pak musí poškozenı složitě obracet na bezpečnostní techniky či inspektorát bezpečnosti práce. Ti nejvíc nepoctiví navíc tlačí poškozeného, aby sám ukončil pracovní poměr, protože kvůli zranění na svou práci nestačí. A samozřejmě mu pak odmítají vyplatit 12 platů jako odstupné," uvedl expert na odškodnění z firmy Vindicia Tomáš Beck.

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017.

Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Průměrná doba strávená na neschopence loni trvala 41,7 dne. Neschopenka z důvodu nemoci trvala v průměru 40,1 dne, zatímco kvůli pracovnímu úrazu téměř 56 dní. Většinu neschopenek vydali lékaři kvůli nemoci. Z důvodu pracovnímu úrazu byla loni vydána každá desátá neschopenka.