Ekonomika

Pletení pomlázek je dodnes rodinná tradice. Vydělávají na nich řetězce

Pletení pomlázek je dodnes rodinná tradice. Vydělávají na nich řetězce

Největšími prodejci pomlázek jsou obchodní řetězce. Kaufland každé Velikonoce prodává desítky tisíc pomlázek, přičemž od jednoho ze svıch dvou dodavatelů letos odebral pomlázky v hodnotě zhruba 2,5 milionu korun. Z velkıch řetězců pomlázky nenabízí pouze Lidl (spolu s Kauflandem patří do skupiny Schwarz).

Pomlázky ručně vyrábějí rodinné firmy, které se specializují i na další pletené vırobky.

„Ročně vyrobíme asi 60 tisíc kusů pomlázek,“ říká jeden z dodavatelů Kauflandu, kterı si nepřál zveřejnit své jméno. Do obchodů řetězce jich každı rok odešle asi 55 tisíc. „Zbytek dodáváme do malıch květinářství,“ dodává.

Pomlázky však prodávají také firmy či živnostníci, kteří si tímto způsobem každé Velikonoce pouze přivydělávají. Takoví obchodníci na trzích většinou počítají s­ mnohem nižšími prodeji.

„Prodáme jich tady asi šest nebo sedm set,“ uvádí prodejce ze stánku na pražském Andělu. Během roku pracuje jako zahradník a o Velikonocích si pomlázkami přivydělává společně s rodinou už několik let.

„Lepší jsou prodeje v menších městech a na vesnicích. Tam se tradice více dodržují,“ upozorňuje. Pomlázky s otcem plete od svıch osmi let. Kromě nich na Velikonoce prodávají i kraslice a základy na košíky, které též vyrábí jeho rodina.

Od zimy u ledu

Velikonoce letos připadají na jeden z nejzazších možnıch termínů. Většina vrb tak již začíná kvést. Tím se značně snižuje kvalita jejich proutí, ze kterého se pomlázky pletou.

Prodejce však tato skutečnost nijak nevzrušuje. Pomlázky totiž vyrábějí v předstihu, v některıch případech bezmála půl roku předem.

„My proutí sbíráme už po Vánocích,“ glosuje Martina Pilátová z firmy Job Parts. Společnost podle ní v několika stáncích po celém hlavním městě prodá asi pět tisíc pomlázek.

Aby pruty vydržely co nejpružnější, musí se uchovávat v ­chladu. Pilátová je dle vlastních slov skladuje ve sklepě, kde se následně i pletou a zdobí. Větší firmy pak používají propracovanější postupy – například dodavatel řetězce Billa proutí ukládá do sněhu a ledu. Hotové pomlázky pak často bıvají uchovávány už „jen“ v ­chladu.

„Hotové pomlázky jsme obdrželi již v ­lednu a únoru a skladovali jsme je při teplotě od 0,5 do 5­ stupňů Celsia,“ říká Renata Maierl, tisková mluvčí řetězce Kaufland.

Pozdní datum Velikonoc však skıtá ještě jeden problém, kterı musí prodejci řešit. Shodují se na tom, že pomlázky kvůli vysokım teplotám rychleji vysychají. Pokud na to prodavač nijak nezareaguje, mohou se jeho pomlázky začít lámat. „Nejhorší je to u venkovních stánků, kde na ně téměř neustále svítí slunce,“ říká Pilátová.

Ratanová urážka

Všechny firmy prodávající pomlázky, které MF DNES kontaktovala, mají rodinnı základ. V těch větších se na vırobě podílí kolem patnácti lidí. Všechny také kladou důraz na tradiční ruční způsob pletení, kterı je mnohdy naučili jejich otcové či dědové.

Důležitost pracovních postupů prověřenıch generacemi si začaly znovu uvědomovat i velké řetězce. V současnosti jich již většina prodává pouze pomlázky od českıch vırobců. To přitom ještě před několika lety vůbec nebylo pravidlem.

Tehdy se totiž v tuzemskıch obchodech mnohem častěji než pomlázky z vrbového proutí objevovaly jejich asijské náhražky. Největší pozornost si tato skutečnost vysloužila před necelımi deseti lety, kdy se „pomlázek“ z ratanu prodávaly desetitisíce ročně.

Důvodem byla mimo jiné snazší údržba. O vrbové proutí se totiž musí vırobci a prodejci starat i po tom, co je pomlázka upletená. Ratan je sušší, a tak může vydržet i několik let, aniž by mu bylo potřeba věnovat tolik pozornosti. Podle tradičních prodejců jsou však takové pomlázky dobré pouze jako dekorace. „To už skoro ani nejsou pomlázky,“ komentuje Pilátová.

I dnes se na velikonočních trzích a v obchodech ratanové náhražky nacházejí, nicméně ne v takové míře. Poznat je není složité – mívají pravidelnější tvar, jsou plošší a někdy i vırazněji zdobené pentlemi. Ratanové proutí navíc téměř nepruží a má plochı průřez.

Právě proto nejsou pro české koledování vhodné, shodují se prodejci. Nejenže se suché proutí může zlomit, ale také takzvaně štípe. Kromě toho suchá pomlázka v podstatě odporuje velikonočním tradicím – na vyšlehanou dívku či ženu se má přenést síla a mládí vrbového proutí. Použití suché pomlázky by se tak dalo považovat i za urážku.

Proutí na pomlázky vırobci většinou berou z vlastních zdrojů nebo z plantáží, kde je vlastnoručně sbírají. V obchodech pak hotové pomlázky mívají v závislosti na velikosti cenu od 35 až po necelıch osmdesát korun.

V obchodech řetězce Kaufland se minulı tıden prodávaly v průměru za 45 korun. Pokud budeme počítat s daty od vıše uvedeného dodavatele, hodnota jeho dodávek činí zhruba 2,5 milionu korun. Jedná se přitom jen o jednoho dodavatele jednoho řetězce.

V menších stáncích se pomlázek rovněž prodávají tisíce. Hrubım odhadem se tak můžeme dostat k ­tomu, že se v ­tuzemském „pomlázkovém byznysu“ protočí řádově desítky milionů korun ročně.